Paříž – Eurozóna by už nemusela bojovat s dluhovou zemí sama. Rozvíjející se země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika by měly poskytnout stovky miliard dolarů, které by měly pomoci zabránit tomu, aby krize pohltila velké státy, jako je Itálie, Španělsko nebo Francie. Peníze ale nepošle přímo eurozóně nebo jejím zadluženým členům, ale prolije je přes Mezinárodní měnový fond. Podle amerického ministra financí Timothyho Geithnere ovšem fond žádné peníze nepotřebuje, na boj s dluhovou krizí jich má dost.
Čína nebo Brazílie chtějí Evropě pomoci s krizí, peníze prolijí přes MMF
Zprávy o tom, že rozvojové země chtějí navýšit základní jmění fondu, přinesla agentura Reuters, která se odvolává na zdroje ze skupiny G20. Pro země BRICS je prý důležité pouze to, aby se tím nezměnila v měnovém fondu váha jejích hlasů.
„Už jsme to v minulosti řekli a tlumočíme to znovu: pokud budou rozvojové země a skupina BRICS vyzvány k tomu, aby přispěly, můžeme to udělat prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters. „Indie je tomu otevřena, Čína a Brazílie s tím rovněž nemají žádný problém,“ dodal. Konkrétní dohoda má být podle něj oznámena na začátku listopadu na schůzce skupiny G20, tedy dvaceti největších ekonomik světa.
Na záchranu Řecka bude fond zřejmě potřebovat přes 300 miliard
Podle dalšího zdroje ze skupiny G20, na který se odvolává agentura Reuters, bude Mezinárodní měnový fond potřebovat zřejmě až 350 miliard dolarů (asi 6,3 bilionu korun), aby byl schopen pomoci Řecku. Případná rekapitalizace fondu podle zdroje nebude součástí
krizového plánu, který se kvůli prohlubující se dluhové krizi ještě tento měsíc chystá předložit eurozóna.
Cílem pomoci, kterou rozvojové země nabízejí eurozóně, je zabránit tomu, aby případná panika po řeckém bankrotu pohltila další státy. Rozvíjející se země prý nechtějí přímo nakupovat dluhopisy problémových států, protože se bojí, že by na nich mohly prodělat. Podle Financial Times je také politicky neprůchodné, aby Čína přímo zachraňovala třeba francouzské banky. Proto by měli Číňané poskytnout peníze Mezinárodnímu měnovému fondu, ten by je v případě potřeby pak poslal třeba do Francie a Paříž by z nich posílila své banky.
Nutnost nalití dalších finančních prostředků do Mezinárodního měnového fondu dnes nicméně popřel americký ministr financí Timothy Geithner. V rozhovoru pro televizní stanici CNBC uvedl, že měnový fond má dostatečný objem nevyužitých zdrojů, které může použít na řešení dluhové krize v Evropě. Dost prostředků má podle něj i samotná Evropa, musí je ale využít.
Země BRICS nabízejí eurozóně pomocnou ruku (zdroj: ČT24)
Cesta z krize měla být snadná, teď se ale klikatí a prodlužuje
Eurozóna se s dluhovými problémy potýká už od loňského jara. Do problémů se nejdříve dostalo Řecko, přispělo k tomu mimo jiné to, že falšovalo své statistiky. Investoři mu pak přestali věřit a země ztratila schopnost půjčovat si na finančních trzích. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond Řecku přispěchaly na pomoc a poskytly mu 110miliardový záchranný úvěr. Zahraniční partneři eurozóny doufali, že se podaří důvěru trhů rychle obnovit a Řecko se vrátí na finanční trhy. Zatím se to ale nepodařilo. Řecku se navíc stále nedaří plnit podmínky poskytnutí úvěru, ke kterým patří stabilizace veřejných financí. Zadlužení Řecka letos zřejmě vyšplhá až na 162 procent hrubého domácího produktu.
Dluhová krize se navíc eurozónou rychle šíří. Postupně smetla ještě Irsko a Portugalsko, které musely taktéž požádat o mezinárodní pomoc. Nyní hrozí, že by se krize mohla přelít i do dalších států unie. V ohrožení jsou zejména Španělsko, Itálie a Francie. Ty ale patří k největším zemím eurozóny a na jejich záchranu už by samotná unie nejspíš neměla dostatek prostředků.