Brusel – Ministři financí zemí EU neplatících eurem se včera večer z iniciativy českého ministra Miroslava Kalouska sešli na neformální schůzce, na které ladili přístup k dluhové krizi sužující eurozónu. Země by se chtěly účastnit jednání eurozóny, neboť ta přijímá rozhodnutí, která se týkají i jejich ekonomik. O schůzce dnes novináře informoval Kalousek.
Kalousek: Nečlenské země eurozóny chtějí být u jejích jednání taky
„Nečlenské země eurozóny nemají přístup na jednání eurozóny, což v okamžiku, kdy rozhodnutí eurozóny mají jednoznačný dopad na ekonomiky zemí mimo eurozónu, není šťastné,“ řekl českým novinářům Kalousek. „Je naším velkým zájmem být aspoň přítomni těmto diskuzím, neděláme si žádné ambice o nich hlasovat nebo o nich rozhodovat,“ doplnil.
Jedná se již o druhou podobnou schůzku, žádný harmonogram do budoucna prý ale stanoven není. První schůzka se uskutečnila z iniciativy švédského ministra Anderse Borga v Lucemburku. Diplomaté se snažili zdůraznit neformální charakter setkání, kterého si dnes všímá třeba i server EUobserver, který upozornil na to, že schůzka zvýrazňuje rozpory mezi členy unie, kteří v eurozóně jsou, a kteří nikoli. Kalousek podotkl, že takováto zcela neformální zasedání rozhodně nemají vytvářet novou „instituci“ či „klub“.
Eura
Kalousek: Dvourychlostní Evropa je bytostně proti zájmu ČR
„Proboha proč nepozvat kolegy na večeři?“ uvedl s Kalousek tím, že je „bytostně proti zájmu“ České republiky, aby byla Evropa dvourychlostní. Kvůli rozsahu přijímaných opatření v eurozóně by chtěli i ostatní členové EU být přítomni, zatím je prý ale nikdo nezve. „Třeba budeme jednou večeřet společně,“ dodal český ministr. V minulých týdnech z řady zemí zaznívaly hlasy varující před tím, aby eurozóna rozhodovala sama zcela bez toho, že by informovala a případně do některých kroků zapojila ostatní členy unie. Těch se sice nemusí její rozhodnutí v tuto chvíli týkat, ale většina nečlenů eurozóny je zavázána euro časem přijmout.
Postoj k euru je v zemích rozdílný
Skupinu deseti zemí neplatících eurem tvoří Česko, Británie, Dánsko, Švédsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko. Dánsko s Británií mají z eura trvalou výjimku, ostatní země by měly někdy v blíže neupřesněné budoucnosti do eurozóny vstoupit. EUobserver také podotkl, že zatímco Česko má nálepku euroskeptické země, například Rumunsko, další člen skupiny, chce vytvořit „Spojené státy evropské“, tedy jakousi federaci podobající se USA. Lotyšsko zase i přes současné problémy kolem eura stále usiluje o vstup do eurozóny, zatímco z jiných států zaznívají o poznání chladnější reakce.
Reportáž Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)