Praha – Rozhodování České národní banky (ČNB) o poskytnutí části devizových rezerv na půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nebude podle guvernéra ČNB Miroslava Singera snadné. Centrální banka bude podle Singerových slov poskytnutí peněz velmi zvažovat. Za důvod označil guvernér snahu ČNB udržet dostatečné rezervy pro případné změny ve struktuře fungování eurozóny. Česko by mělo MMF poskytnout částku asi 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 89 miliard korun. Podle Singera dohody z bruselského summitu však celkově neřeší problémy eurozóny jako celku. Prezident Václav Klaus dnes pro Český rozhlas přímo vyjádřil názor, že Česká republika by peníze pro MMF neměla poskytnout. Tento krok by byl podle Klause od vlády nezodpovědný v situaci, kdy se ČR nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení. Země by se podle něj při rozhodování o účasti v evropském protikrizovém plánu neměla řídit strachem z izolace.
ČNB si peníze pro MMF patřičně rozmyslí, podle Klause má ČR odmítnout
Představitelé eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i dalších zemí EU a fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přitom v neděli připustil, že vláda na půjčku přistoupí. ČR by tak měla poskytnout zhruba 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.
Guvernér ČNB Miroslav Singer:
„Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dnes je doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty a člověk má radši těch rezerv více než méně. Musím říci, že pokud vláda za námi přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet. Musím říci, že to bude podstatně těžší rozhodování než dříve. Je totiž plno nových nejistot.“
Celkově považuje Singer částku 200 miliard eur za relativně nízkou. „Mně se zdá, že ta částka je trošku jako acylpyrin na zlomenou nohu. Nezaškodí, ale zároveň není schopna výrazněji pomoct,“ uvedl.
V Evropě se podle guvernéra zřejmě změní zahraničněobchodní toky a vůbec celá struktura zahraničního obchodu vyplývající z existence eurozóny. „A to je také důvod, proč mít dostatečné devizové rezervy. Rezervy tady nejsou pro regulaci. Takže si myslím, že toto rozhodování nebude lehké,“ uvedl.
„Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení,“ uvedl Klaus.
Kalousek: Neznám ministra financí, kterému byse do půjčky MMF chtělo
„Z ryze fiskálního hlediska je to samozřejmě nevýhodné a vysoce rizikové. Neznám ministra financí v Evropě, kterému by se do toho chtělo,“ řekl o půjčce MMF ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Zároveň však důraznil, že v řešení této otázky nehrají roli jen finance, ale i zahraniční politika.
„Osobně se domnívám, že si Česká republika může dovolit negativní postoj pouze za předpokladu, že s ním nebude osamocena pouze s Velkou Británií. (…) Z hlediska zájmů České republiky by byl velký nerozum to zcela odmítnout. Nicméně i za předpokladu, že bychom chtěli MMF poskytnout nějakou půjčku, tak bych si stejně velmi přál, abychom dokázali vyjednávat o menší částce, než je 3,5 miliardy eur, protože 3,5 miliardy eur už je poměrně významná část devizových rezerv ČNB a je to částka opravdu mimořádně vysoká. A nemožnost jejího využití pro jiné účely zvyšuje určitá rizika, která bych docela rád raději neměl.“
Podle Klausova vyjádření je mylné si předem zužovat svobodu rozhodování tvrzením, že se „bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace… Strašení izolací jsme si v posledních letech užili dost a teď jsme v důsledku toho v těžko řešitelném evropském problému.“ Klaus prý proto uvítal, že ČR spolu s několika dalšími zeměmi naznačila, že se k dalšímu „bianko šeku“ nepřipojí.