Brusel - Europoslanci kritizují poslední návrhy vznikající smlouvy o rozpočtové kázni a disciplíně, na jejímž vzniku se ve snaze zachránit eurozónu dohodla v prosinci většina zemí EU. Podle trojice vyjednávačů Evropského parlamentu, na které se dnes odkazuje agentura AP, by takový text prý nemusel být v souladu s existujícími smlouvami o EU. Oficiální stanovisko k nové smlouvě bude parlament přijímat na zasedání, které se uskuteční příští týden ve Štrasburku.
Europoslanci: Nová protikrizová smlouva možná bude v rozporu s pravidly EU
Podle německého lidoveckého europoslance Elmara Broka,italského socialistického europoslance Roberta Gualtieriho a jeho belgického liberálního kolegy Guye Verhofstadta ale poslední návrh nezajišťuje, že rozhodnutí o uplatňování nové smlouvy budou přijímána normálními procedurami, s jakými kvůli zajištění demokratických principů počítají současné smlouvy EU.
Poslancům ve smlouvě chybí eurobondy
Problém je například s tím, že rozhodnutí jsou stále častěji přijímána šéfy států a vlád na summitech, kterým nicméně mnohdy dominují lídři Německa či Francie. Následně jsou pak předkládána formou ber nebo nech být národním parlamentům. Europoslancům například také vadí, že v návrhu není „cestovní mapa“ k zavedení eurobondů. Nedostatečně jsou prý také zapracovány jejich požadavky týkající se role parlamentu a Evropské komise.
V návrzích se rovněž změnil počet zemí, které by musely smlouvu ratifikovat, aby mohla vstoupit v platnost. Před Vánocemi se hovořilo o pouhých osmi zemích, následně to bylo navýšeno na 15. Nyní je to v poslední verzi 12.
Smlouvu odmítá i Velká Británie
Nová smlouva má být reakcí EU na dluhovou krizi. Kvůli ní se objevily i hrozby rozpadu eurozóny, což by mohlo vést podle některých hlasů i ke kolapsu celé unie. Smlouva by pak měla zajistit, že země, na které se bude vztahovat, zakotví do svého práva pravidlo mít za běžných okolností vyrovnané strukturální rozpočty. Zpřísnit by také měla rozpočtový dohled a zavést automatické sankce pro rozpočtové hříšníky.
Kvůli odporu Británie, která ochraňuje zájmy svého finančního londýnského centra City, se ale členské země EU nebyly schopné dohodnout na vzniku nové smlouvy, která by platila pro celou „sedmadvacítku“. Rozhodly se tak vydat cestou mezivládní dohody, přičemž zpřísnění rozpočtové disciplíny, které by měla smlouva zajistit, by mělo platit pro státy eurozóny. Ostatní země, které nejsou její součástí, avšak jsou v EU, by se mohly připojit, pokud by chtěly.