Atény – Řečtí zaměstnanci dnes v Aténách opět stávkovali kvůli úsporným opatřením vlády. V metropoli nevyjelo metro a ve velkých aténských přístavech zůstaly kotvit lodě. Při prvních protivládních protestech v letošním roce se v centru Atén shromáždilo nejméně deset tisíc lidí. Akce se na rozdíl od minulosti obešly bez vážnějších incidentů a vyžádaly si jen jednoho zraněného.
V Řecku dnes stávkoval soukromý sektor
„Požadujeme, aby se upustilo od úsporných opatření a byly zrušeny právní předpisy, které porušují naše zaměstnanecká práva a dělají z pracujících otroky,“ prohlásil pro agenturu Reuters odborový svaz EKA, zastupující pracující v Aténách. Ve 24hodinové stávce byli kromě řidičů a dalších pracovníků městské hromadné dopravy také bankovní úředníci. Dvoudenní stávku vedou také řečtí novináři, jejichž odvětví bylo rovněž tvrdě postiženo krizí.
Komunistické odbory žádaly konec „vlády plutokracie“
Podle agentury AFP dnes zorganizovaly největší demonstraci v Aténách komunistické odbory PAME, na jejichž shromáždění se dostavilo skoro sedm tisícovek lidí. Jejich průvod došel až k budově ministerstva práce. Jeho účastníci odsuzovali „vládu plutokracie“ a „pokračování protilidových opatření“.
Stávka v Aténách
Zhruba tři tisíce osob se sešly na tradičním místě na náměstí Syntagma před parlamentem. Byli mezi nimi odboráři nejrůznějších státních i soukromých společností, učitelé a profesoři a také novináři deníku Elefterotypia, který se ocitl před bankrotem. Demonstranti nesli transparenty s hesly jako „Nenecháme je zničit naše životy“, „Zakažte propouštění“, „Smažte dluhy“, „Solidaritu se stávkujícími“ nebo „Odmítáme pracovní podmínky jako ze středověku“.
Minulý týden jednání Řecka a bank, jako jeho hlavních věřitelů, ztroskotala kvůli rozdílným představám o výši úroků nových dluhopisů. „To je v zásadě oblast, kde jsou ty rozdíly největší. Oni chtějí, aby soukromý sektor přijal úroky, které by oni sami nepřijali. To je naprosto absurdní,“ uvedl ředitel Ústavu pro mezinárodní finance Charles Fallada.
Dohoda je přitom pro Řeky zásadní, protože bez ní nebudou schopni své zadlužení výrazně snížit. Druhý záchranný balíček ve výši 130 miliard eur, který eurozóna přijala v říjnu, totiž počítá s tím, že banky dobrovolně Řecku polovinu dluhu odpustí. „Pokud nedojde k ústupkům ze strany soukromého sektoru a zajištění dalších zdrojů financování hlavně ze strany eurozóny, tak se obávám, že můžeme skutečně čelit bankrotu,“ dodal Chris Scicluna, ředitel ekonomického výzkumu Daiwa Capital Markets. Ten přitom bez dohody s věřiteli hrozí už v březnu, kdy se splatnými stanou dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.
GALERIE
videogallery_194287