Německo se už teď více spoléhá na sluneční a větrnou energii. Grossmann řekl, že zatížení přenosových soustav prudce narůstá, jakmile zesílí vítr na severu Německa, kde má země větrné farmy. Instalovaná kapacita větrné energie, která v Německu dosahuje 27 tisíc megawattů, je v takové situaci na maximu.
„Větrná energie (ze severního Německa) se tlačí do Nizozemska a přes Belgii do Francie,“ uvedl šéf RWE na výroční energetické konferenci, kterou v Berlíně pořádá německý ekonomický list Handelsblatt. „Totéž se děje i s větrnou energií – ze spolkové země Meklenbursko - Přední Pomořansko putuje do Polska, pak do České republiky a přes Bavorsko se vrací do Německa. Naše sousedy takové energetické rázy netěší,“ dodal.
Velkému náporu elektřiny z Německa čelila česká soustava zejména na konci loňského roku. Generální ředitel provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský připustil, že v krajním případě by ČR mohlo na hranicích s Německem instalovat transformátory, které budou náhlé toky energie omezovat. Instalace takových zařízení by ale stála kolem dvou miliard korun, které by spotřebitelé museli zaplatit v cenách elektřiny. Podobná zařízení na regulaci přeshraničních toků elektřiny již provozuje Rakousko a jejich zavedení zvažuje také Polsko.
Vladimír Tošovský
„Politická rozhodnutí, jako je odstavení jádra v Německu, mají obrovský vliv na chod jednotlivých soustav.“
Společnost RWE loni v létě musela uzavřít dva jaderné bloky v elektrárně Biblis v Hesensku. Vláda kancléřky Angely Merkelové tehdy v reakci na havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě rozhodla, že Německo část svých jaderných zdrojů odstaví hned, zbytek pak do deseti let. RWE, stejně jako další energetické firmy, zatím hledá způsob, jak se vyrovnat s novými pravidly a kde si zajistit další růst i bez jádra.
