Eurozóna se původně chtěla scházet samostatně s vyloučením států s vlastní měnou. Ty ale do návrhu nové smlouvy o fiskální unii prosadily svou účast u všech jednání, která se budou dokumentu nějakým způsobem týkat. Jak uvedl vysoce postavený zdroj Radiožurnálu, stojí za touto aktivitou hlavně Češi, Poláci a Švédové.
Článek 12, odstavec 6:
„Za účelem diskuse o zvláštních otázkách týkajících se naplnění této smlouvy předseda summitu eurozóny pozve, kde to bude vhodné a minimálně jednou ročně, na vrcholnou schůzku eurozóny hlavy států nebo šéfy vlád těch smluvních stran, jejichž měnou není euro a které ratifikovaly tuto smlouvu.“
Polsko si v minulých dnech účast na vrcholných schůzkách eurozóny kladlo jako podmínku pro to, aby smlouvu podepsalo. K jeho požadavku se přidalo i Česko, když ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09) avizoval český zájem na účasti při summitech eurozóny.
Hospodářství eurozóny nás ovlivňuje, argumentují ne-členové
Státy stojící mimo společenství eura se ovšem budou summitů pouze účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Argumentují hlavně tím, že rozhodnutí eurozóny mají dopad i na ně. Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram.
Chystaná rozpočtová smlouva zpřísňuje pravidla pro hospodaření států s eurem. Podle svých zastánců by měla do budoucna zabránit opakování současné dluhové krize. Text mají v pondělí na summitu v Bruselu definitivně schválit vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie.
Česká vláda s dokumentem podmínečně souhlasila tento týden. Zda se k němu připojí, ale rozhodne až podle finálního textu, který ze summitu vzejde. Pakt by poté podle ní ale bylo také třeba ratifikovat ústavní většinou v Parlamentu či referendem.
