Praha – Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce od roku 2013 zavést spotřební daň z vína. Ministr to řekl serveru Týden.cz s tím, že to navrhne v rámci vyrovnávání dlouhodobých nerovností v daňovém systému. Radiu Impuls Kalousek řekl, že daň si představuje deset korun za litr, o konečné výši je ale připraven diskutovat. U vína je na rozdíl od piva a lihovin spotřební daň nulová. Mnozí se však obávají, že zájem Čechů o víno klesne a že pro menší výrobce vín by daň mohla znamenat konec živnosti.
Kalousek chce zavést spotřební daň z vína
Na každého Čecha, včetně kojenců, ročně připadá 20 litrů vína. Teď by se ale oblíbené posezení u sklenky vína mohlo výrazně prodražit. Ministerstvo financí chce totiž všechny spotřební daně na alkohol sjednotit. Třeba výrobci piva platí daň z každého litru. „Zatím je to pouhý námět. Není jasné, jaká by byla výše, ani kdy by platila,“ upřesnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Kalousek však pro rádio Impuls uvedl, že si představuje spotřební daň z vína 10 korun za litr: „Jestli to pak skončí na osmi korunách, sedmi korunách, není podstatné. Tady jde o narovnání podmínek.“
„Pro roky 2013 a 2014 určitý mix daňových opatření navrhovat budu. Daň z vína je mezi těmito opatřeními,“ uvedl Kalousek. Mezi navrhovanými daněmi podle Kalouska bude například i daň uhlíková, což je daň na menší zdroje, které spalují uhlí nebo plyn.
Základní sazba spotřební daně u piva je v Česku 32 korun za hektolitr za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Ještě v roce 2009 byla spotřební daň 24 korun za hektolitr. Pro minipivovary, jejichž roční výroba piva nepřekračuje 200 000 hektolitrů, je uvalena nižší spotřební daň.
Víno
Z každého vypitého půllitru nyní do státní pokladny putují necelé dvě koruny. Při podobně vysoké dani by to znamenalo, že lahev vína, která teď stojí stokorunu, by rázem podražila na 103 koruny.
S nově plánovanou spotřební daní na víno vinaři nesouhlasí. „Bude nás to znevýhodňovat oproti ostatním zemím Evropské unie,“ obává se předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. „S tímto návrhem vůbec nesouhlasím. Pro větší vinaře a větší podniky by to mohlo být určitě i likvidační,“ míní vinař z Archlebova Jaromír Poláček.
Spotřební daň by se vztahovala i na zahraniční vína
Podle předsedy svazu vinařů ve všech ostatních zemích, kde se víno vyrábí, zdaněno není. Nulová spotřební daň na víno je mimo jiné v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku, Maďarsku či na Slovensku. „V případě, že by se spotřební daň v tuzemsku zavedla, platila by i pro víno dovezené ze zahraničí. Čeští výrobci by tak znevýhodněni nebyli,“ oponoval Kalousek.
„Víno z více než 50 procent Česká republika dováží ze zahraničí, jinými slovy my svojí nulovou daní v současné době dotujeme vína zahraniční produkce, proto se mi zdá, že je to logický návrh,“ souhlasí s Kalouskovým návrhem agrární analytik Petr Havel.
Ilustrační foto
Nová daň navíc může způsobit, že si lidé v Česku budou víno dopřávat čím dál méně. Dle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by mohlo zavedení spotřební daně znamenat pokles poptávky o 10 až 20 procent. Zavedené vinařské značky spoléhají na vybudovaný okruh stálých zákazníků. Naproti tomu pro levná krabicová vína může být nová daň likvidační.
Spotřeba alkoholu v Česku klesá, a to především v segmentu lihovin a piva. Způsobují to hlavně levná vína dovážená z Itálie a Španělska, jejichž importy tvoří většinu tuzemské spotřeby. České likérky se proto snaží prosadit, aby Česko, stejně jako jiné dovozové země, spotřební daň na víno zavedlo.
Bude víno dražší? (zdroj: ČT24)