Brusel – Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny v posledních třech měsících loňského roku mezičtvrtletně klesl shodně o 0,3 procenta. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl Evropský statistický úřad (Eurostat). Meziročně v posledním čtvrtletí HDP unie vzrostl o 0,9 procenta a o 0,7 procenta u eurozóny. Evropa nicméně není ve vývoji hospodářství jednotná. Analytici poukazují na to, že se rozevírají nůžky mezi severem a jihem.
HDP EU loni klesl o 0,3 procenta, šrámy utrpěl hlavně jih
Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomika EU i eurozóny držela podle Eurostatu mezičtvrtletně růst, byť velmi mírný. V případě unie dosahoval 0,3 procenta, v případě eurozóny 0,1 procenta.
Jedná se o první mezičtvrtletní propad od druhého čtvrtletí 2009, kdy vrcholila globální finanční krize, výsledky jsou však v souladu s očekáváními ekonomů. „Evropa jako celek míří do recese, která by však zdaleka neměla mít tak dramatický průběh jako ta předchozí z přelomu roku 2008 a 2009,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek.
„První ekonomická kontrakce od konce recese se ukázala být slabší, než se očekávalo. Data potvrzují, že německá ekonomika si jen vzala růstovou pauzu, ale nevstupuje do nové recese,“ podotkl Carsten Brzeski z ING. Německá ekonomika, která je největší v eurozóně, se ve čtvrtém čtvrtletí lehce propadla, avšak stejně jako francouzské hospodářství dopadla lépe, než se čekalo. Středeční data ukazují propad o 0,2 procenta. Ještě ve 3. kvartále přitom německá ekonomika vykázala 0,6procentní růst.
Komentář Petra Sklenáře (zdroj: ČT24)
Nůžky mezi jihem a severem se rozevírají
Přes náznaky stabilizace v lednu, kterým napomohlo utišení situace na kapitálových trzích či silnější růst ve Spojených státech, analytici oslovení agenturou Reuters očekávají, že během letoška ekonomika eurozóny klesne o 0,4 procenta a k růstu se vrátí v příštím roce. Propad pro letošek ve výši 0,5 procenta pro eurozónu předpovídá i Mezinárodní měnový fond.
Jenže prognózování analytikům komplikují nůžky, které mezi jihem a severem Evropy rozevírá dluhová krize. „Na jedné straně uvidíme prudce padající předlužené země, které jsou nyní pod tlakem úspor, na straně druhé Německo, které má velkou šanci na ekonomický růst i v letošním roce,“ upozornil Dufek.
Greg Fuzesi, ekonom JP Morgan
„Vidíme velmi silné regionální rozdíly a data za 4. čtvrtletí nám opravdu moc nenapověděla, kam ekonomika směřuje. Fundamenty nás nechávají věřit, že ekonomika zůstane v recesi, ale výzkumy mezi podniky tvrdí opak.“
Slovensko hlásí největší mezičtvrtletní růst
Eurostat uvedl mezičtvrtletní data u 19 z 27 států EU. U 12 z nich zaznamenal v posledních třech měsících propad hospodářství, v pěti případech si země udržely mírný růst. Ekonomiky Finska a Kypru stagnovaly. Největší mezičtvrtletní propad na konci loňska připadl Portugalsku (-1,3 procenta), největší růst naopak mělo Slovensko (+0,9 procenta).
Meziročně HDP klesl u pěti z 20 zemí, u nichž jsou dostupná data. Jasně největší pokles připadá na Řecko (-7 procent), u něhož ale Eurostat neuvedl mezičtvrtletní údaj. Klesly i ekonomiky Itálie a Kypru (shodně o 0,5 procenta), Nizozemska (-0,7 procenta) a Portugalska (-2,7 procenta).
Itálie zůstane v recesi i letos
Právě propad italské ekonomiky, jejíž HDP klesl ve čtvrtém čtvrtletí o 0,7 procenta, je přitom vyšší číslo, než čekal i sám trh, a výrazně komplikuje situaci kabinetu Maria Montiho, jenž realizuje úsporná opatření, stejně jako situaci celé eurozóny – italská ekonomika totiž patří mezi její největší.
V meziročním srovnání pokles hrubého domácího produktu ve čtvrtletí činil 0,5 procenta, což je rovněž horší výsledek, než se čekalo. Analytici počítali s poklesem o 0,3 procenta. Ve třetím čtvrtletí ekonomika vykázala meziroční růst o 0,3 procenta, mezičtvrtletně ovšem klesla o 0,2 procenta.
Analytici předpokládají, že v prvním letošním čtvrtletí italská ekonomika vykáže pokles o 0,6 procenta. Mezinárodní měnový fond Itálii předpovídá celoroční propad HDP o 2,2 procenta, italská centrální banka je optimističtější a počítá s poklesem v rozsahu 1,2 až 1,5 procenta. Vláda zatím předpověď vývoje ekonomiky nijak neupravila a stále počítá s původním odhadem, podle něhož ekonomika v letošním roce klesne pouze o 0,4 procenta. To však analytici považují za nereálné.
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky
„Čísla, která byla zveřejněna za Itálii, Španělsko, Portugalsko i Řecko ukázala na další výrazné zpomalení růstu. (…) Ukazují, že situace v jižní Evropě se výrazně vyhrocuje, dochází k zadření úvěrové emise v ekonomice, banky přestávají úvěrovat jak domácnosti, tak firmy a to celkovou ekonomickou aktivitu výrazně brzdí. Lze očekávat, že to bude pokračovat nejenom na začátku letošního roku.“
A růžově na tom není ani Řecko
To včera reportovalo výrazné zrychlení propadu své ekonomiky ve 4. čtvrtletí. Meziroční pokles zrychlil na 7 procent z 5procentního tempa v předchozím kvartále. Řecko loni zažívalo hlubokou recesi už čtvrtý rok za sebou. Hrubý domácí produkt od konce roku 2008 klesal každé čtvrtletí s výjimkou prvního čtvrtletí roku 2010. V loňském roce zažila země nejhlubší propad v prvních třech měsících, kdy HDP klesl o osm procent.
Řecko se ještě nevymanilo z globální recese let 2008 až 2009 a už počátkem roku 2010 jej zasáhla těžká dluhová krize. Pod jejím tlakem a později v rámci dohody s mezinárodními věřiteli musela vláda postupně seškrtávat výdaje a zvyšovat daně, což vedlo k prohlubování ekonomického propadu. V neděli řecký parlament schválil další úspory a reformy, které jsou podmínkou pro to, aby země mohla dostat druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur (3,3 bilionu korun). Řecká ekonomika se tak podle analytiků z recese nevymaní ani letos.