Čeští manažeři zestárli, firmy mladíky nechtějí

Praha - Jsou mladí, energičtí a cílevědomí - nová generace manažerů. Jenže dostat funkci v top managementu je pro ně v Česku složitější než kdykoli předtím. Dvacet let po listopadu roste průměrný věk českých manažerů a blíží se zvyklostem na Západě. Firmy už totiž přišly na to, že padesátníci nabízejí lepší kombinaci zkušeností a osobní zralosti než draví třicátníci.

V divokých devadesátých letech stačil čerstvý diplom z ekonomické školy, barevné sako a kufřík, aby si člověk mohl napsat na vizitku manažer. „Všichni jsme měli obrovskou příležitost, která se alespoň v této zemi rozhodně opakovat nebude,“ vzpomíná konzultantka firmy Bubenik Partners Olga Folková.

Na mítincích evropských firem pak běžně sekundovali výrazně starším kolegům ze Západu nezkušení mladíci se špatnou angličtinou. Porevolučnímu Československu totiž v té době chyběla celá generace manažerů. „Dnes už by to evropské vedení neakceptovalo. Klade důraz na zkušenosti, na to, že si manažeři uvědomují rizika, což přichází s věkem,“ myslí si Jan Spáčil z Deloitte Corporate Governance Centrum.

Reportáž Jana Černého a Veroniky Markové (zdroj: ČT24)

A tak se po dvaceti letech dostalo Česko co do věku manažerů na úroveň, která je obvyklá v západní Evropě a Spojených státech. Průměrný rok narození - 1962. „Vysoká místa jsou naplněna,“ říká Folková, „jsou tam lidé plní zkušeností, životního elánu a přidané hodnoty.“ Tedy lidé, kteří se manažerskému řemeslu začali učit právě před dvaceti lety. Jako například Jiří Klumpar, ředitel auditorských služeb ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Oproti mladším konkurentům může těžit i z pořekadla, že chybami se člověk učí. „Neúspěch vás může pozitivně nakopnout. Mně se to stalo, neúspěch jsem vzal jako výzvu, poučil se z nezdaru a stalo se to pro mě plusem,“ říká.

Profil typického českého manažera se tak za posledních dvacet let změnil k nepoznání. Obleky s vycpanými rameny, bílé ponožky v mokasínách a pomádu ve vlasech vystřídala slova dresscode a image maker. „Když je manažer špatně oblečen, tak ho automaticky bereme jako hůře postaveného nebo méně profesionálního,“ říká vizážistka Marie Tyburcová. Nároky na garderobu, vystupování, schopnosti a zkušenosti se zvyšují. Co ale zůstává, jsou nadprůměrné platy.