S formou finanční ústavy vesměs souhlasí všechny politické strany

Praha - Vymáhání pravidel obsažených v nové finanční ústavě by podle Občanské demokratické strany (ODS) mělo být zajištěno i možným snížením platů zodpovědných ústavních činitelů o 20 procent. Důležitým bodem dokumentu je i vznik Národní rozpočtové rady. Dluhová brzda, která by měla být v ústavě obsažena, bude upravovat pravidla pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst. Premiér se na tiskové konferenci dotkl i českého čerpání peněz z evropských fondů a jeho nejslabšího místa. Termín koaličního jednání ke změnám DPH a valorizaci důchodů Nečas nezveřejnil. Je ale téměř jisté, že velikost valorizace bude snížena, DPH půjde naopak nahoru. S představami ODS na finanční ústavu více méně souhlasí všechny politické strany, drobné problémy ale přiznávají.

Prosazení finanční ústavy ještě letos

„Její neschválení by byl natolik negativní signál, že její nepřijetí by mohlo mít i významné makroekonomické a rozpočtové dopady. Mohlo by to vést až ke snížení ratingu. Nedokážu si představit, že by demokratické strany nepřijaly tuto ústavu,“ říká premiér Nečas.

Efekty finanční ústavy:

  • Garance, že všechny budoucí vlády budou pokračovat v odpovědné fiskální politice
  • Přísný dohled nezávislých oborníků, kteří budou posuzovat udržitelnost vládní politiky
  • Dlouhodobá udržitelnost vládní rozpočtové politiky
  • Dluhová brzda součástí legislativního kroku
  • Výdajové pravidlo
  • Mechanismus nutící k vyrovnanému hospodaření krajů a obcí

Dluhová brzda, tedy omezení dalšího zadlužování státu, by byla aktivována při dluhu veřejných financí nad 44,99 procenta HDP. Pro přijetí eura je nyní stanovena hranice 60 procent. V roce 2010 byl veřejný dluh ČR 37,6 procenta HDP, loni stoupl podle předběžných údajů nad 40 procent.

Při nedodržení finanční ústavy hrozí sankce ústavním činitelům i poslancům

"Sankcionováni by měli být ti, kteří reálně pracují s rozpočtem, tedy členové vlády a poslanci v Poslanecké sněmovně," tvrdí Nečas.

Výdajové pravidlo by mělo regulovat strukturální deficit v běžném roce pod jedním procentem HDP. Toto pravidlo je zavedeno i ve fiskálním paktu EU a je třeba je rozšířit i na rozpočty krajů a obcí, aby nedocházelo k tomu, že by na jedné straně stát šetřil, ale obce a kraje se zadlužovaly.

Nezávislá rozpočtová rada by měla působit v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vyjadřovat by se měla k legislativním návrhům, jejich rozpočtovým dopadům, dalším úkolem by byl monitoring transparentnosti veřejných rozpočtů a udržitelnost veřejných financí. Rada by
měla být tříčlenná.

Vláda bude šetřit, dotkne se to důchodů a DPH

Pro roky 2013 a 2014 chce vláda ušetřit 42,4 a 84,4 miliardy korun. Prvním z opatření, která jsou plánována na přechodnou dobu tří let, je zvýšení příjmů z daně z přidané hodnoty (DPH). Snížena bude i valorizace penzí, jejich úplné zmrazení ekonomičtí ministři odmítli.

Nejslabší místo čerpání evropských dotací

Achillova pata se dle Evropské komise a Evropského účetního dvora skrývá v systému auditů řízených ministerstvem financí. Premiér odkázal v této souvislosti na svůj úterní telefonický rozhovor s evropským komisařem pro regionální záležitosti Johannesem Hahnem, který má fondy na starosti. Systém auditů bude podle Nečase potřeba vyřešit v dialogu s Evropskou komisí.

V operačních programech by se mohly přelévat peníze

Mohlo by dojít k přesunu celkem 32 miliard korun z operačních programů, které mají s čerpáním problémy, jako je Vzdělání pro konkurenceschopnost (20 miliard) či Lidské zdroje a zaměstnanost (12 miliard), do programů, které by lépe podpořily výkon české ekonomiky. 15 miliard korun by tak zamířilo do operačního programu Doprava, 12 miliard do programu Podnikání a inovace a pět miliard do programu Životní prostředí.