Praha - Problémem v současné krizi eurozóny není neexistence rozpočtových pravidel, ale podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera spíše jejich nedodržování. Navíc během krize pravidla porušily samotné instituce EU, když prosadily finanční pomoc jednoho státu druhému. Z hlediska zdravého rozumu je to jasné porušení faktu, že jedna země nemůže pomáhat druhé, uvedl na dnešním setkání s manažery Singer.
Singer: Rozpočtová pravidla EU nechybí, spíše se nedodržují
„Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin. Od roku 2010 má především podobu krize dluhové. Ta je důsledkem rozpočtové nedisciplinovanosti před krizí a nízké výkonnosti některých ekonomik,“ upozornil Singer. Během krize se navíc společná měna euro stala podle guvernéra překážkou růstu méně vyspělých zemí. „V období rychlého růstu před krizí nebyla nesourodá struktura eurozóny totiž tak zjevná,“ dodal.
K odkupu vládního dluhu Evropskou centrální bankou Singer uvedl, že je to jen zlomek součtu dluhů zemí ohrožených krizí. ECB od loňského května do začátku letošního října odkoupila vládní dluhopisy za 225 miliard eur. Vládní dluh Itálie přitom činí 1,9 bilionu eur, Španělska 790 miliard eur, Portugalska 155 miliard, Řecka 360 miliard a Irska 120 miliard eur.
Miroslav Singer
„Evropská centrální banka pouze koupila čas na to, aby Evropa mohla alespoň naznačit, že umí řešit problémy.“
Celkově si dluhová krize podle guvernéra vyžádala rozpočtovou konsolidaci státu v nevhodné fázi hospodářského cyklu. Rozpočtová politika v EU je tak nyní podle něj procyklická, tedy vede ke zpomalení ekonomického růstu.
Evropská unie čelí akutní dluhové krizi už více než dva roky. Problémy začaly ve chvíli, kdy se ukázalo, že Řecko manipulovalo se statistikami a jeho deficit ze dne na den vzrostl na více než dvojnásobek. Investoři poté začali požadovat vysoké úroky z řeckých dluhopisů a země postupně ztratila možnost půjčovat si na finančních trzích. Nakonec musela požádat o pomoc ostatní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond.
Osud Řecka krátce nato stihl ještě Irsko a Portugalsko. Problémy s dluhy mají ale i další země eurozóny – silně ohrožené jsou nyní především Španělsko a Itálie. Za poslední týden poměrně prudce rostly výnosy z desetiletých španělských dluhopisů a ruku v ruce s tím roste i nebezpečí, že pomoc od zahraničních partnerů bude potřebovat jedna z největších zemí eurozóny.