Cílem chystaného opatření je zpřísnit dohled nad pěticí petrochemických koncernů Aral, Shell, Esso, Jet a Total, jejichž cenová politika podle odborníků určuje výši cen na pumpách v Německu. Údaje, které poskytnou, mají podle Süddeutsche Zeitung napomoci tomu, aby protikartelový úřad mohl proti nim případně efektivněji zasahovat.
V případě, že vláda svůj návrh prosadí, budou muset provozovatelé 14 700 čerpacích stanic v Německu nahlašovat „úřadu pro transparentnost trhu“, kdy a v jakém rozsahu se chystají zvýšit nebo snížit ceny. Současně budou muset uvést, jaké množství pohonné hmoty nakoupili, kde a za kolik. Velkoobchodníci budou muset tomuto úřadu hlásit každý jednotlivý obchod.
Ovšem německý petrochemický průmysl plán vlády kritizuje. „My nemáme co skrývat. S úřadem pro transparentnost trhu se ale jenom vytvoří nové byrokratické monstrum, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci,“ uvedl pro list předseda svazu petrochemického průmyslu MWV Klaus Picard. Ceny benzinu a nafty se tím podle něj nesníží, nýbrž naopak, protože provozovatelé čerpacích stanic do nich budou muset promítnout zvýšené náklady na novou nahlašovací povinnost.
Český Natural 95 v uplynulých dvou týdnech zdražil, nafta zlevnila
Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu se ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic v uplynulých dvou týdnech vyvíjely opačně. Nejprodávanější benzin Natural 95 podražil o 34 haléřů na průměrných 37,68 koruny za litr. Cena motorové nafty naopak klesla, a to o 23 haléřů na 36,91 koruny za litr.
Bezolovnatý benzin Special 91 podražil o 27 haléřů na průměrných 37,49 koruny za litr. Cena plynu LPG se za dva týdny snížila o 11 haléřů na 18,31 koruny za litr. Poslední zdražení souvisí podle analytika Petra Čermáka s růstem ceny benzinu na burze v Rotterdamu. Nafta stagnovala. Od začátku roku do konce března benzin na burze zdražil o více než 250 dolarů za tunu na 1 200 dolarů.