Paříž – Kromě obou hlavních politických táborů a veřejnosti vzhlížejí k víkendovým prezidentským volbám ve Francii také finanční trhy – tím spíše, že stávající prezident Nicolas Sarkozy a jeho socialistický protikandidát François Hollande se prozatím palčivého tématu úsporných opatření spíše vyhýbali. Jasné je pouze to, že dosavadní hlava státu slibuje omezení státních výdajů, zatímco Hollande vyrukoval s větším zdaněním bohatých. Francie přitom v posledním období Sarkozyho úřadu výrazně zvětšila svůj dluh a investoři začínají hovořit o náznaku podobného osudu jako u zemí jižní Evropy.
Francie v současnosti těží hlavně ze štědré nabídky dluhopisů a v jejich emisích nyní kraluje celé Evropě. Na druhou stranu ekonomické problémy už delší dobu odsouvá a pozornosti trhů takový postup neuniká. Zadlužení v současnosti dosahuje téměř 90 procent. „Země eurozóny, které kráčely stejným směrem, především Řecko a Španělsko nebo Irsko, nyní mají ohromné problémy,“ poznamenal ekonomický expert Tomasz Michalski.
Podle všeho investoři raději v čele Francie uvidí Sarkozyho, který chce kromě zmrazení státních výdajů snížit zdanění firem jako součásti hlavního francouzského indexu. „Ta velká výhoda prezidenta Sarkozyho je šance, že tu bude pokračovat ta kontinuita toho dosavadního vývoje,“ dodal hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Petr Sklenář:
„Další věc je postupná ztráta konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky. Zřetelně se to projevuje u obchodní mezinárodní výměny, kdy deficit obchodní bilance dosahuje téměř 4 procent HDP, což v porovnání s tím, jak se daří například sousednímu německému průmyslu, je velmi alarmující problém pro francouzskou ekonomiku.“
Rozhodující pro nového prezidenta bude ale spíš reálný plán pro ekonomiku, která trpí nejvyšší nezaměstnaností za posledních dvanáct let. I tento recept finanční trhy netrpělivě vyhlížejí. „Spíš si myslím, že oba dva se tomu budou co nejdále vyhýbat a reakce přijde, až bude konkrétně zvolený prezident a představí svůj ekonomický reálný program,“ dodal Sklenář.
