Praha – Hlavním zájmem veřejnosti je, aby elektřina dále nezdražovala. V kurzu nejsou ani příspěvky na zelenou energii, ročně jsou lidé ochotni přispět třemi sty korunami. V rámci podpory obnovitelných zdrojů lidé upřednostňují elektřinu z vody, následně z větru a až nakonec ze slunce. Při vyúčtování se spotřebitelé soustředí na konečnou částku, pozornost by ale měli věnovat i tomu, z čeho je platba složena. O vztahu veřejnosti k obnovitelným zdrojům hovořil ve studiu ČT24 ředitel Factum Invenio Jan Herzmann. Zákon o podporovaných zdrojích energie, který vetoval prezident Václav Klaus, dnes schválili poslanci.
Poslanci odklepli zákon o obnovitelných zdrojích, Češi se na zelenou energii netváří
Ředitel Factum Invenio Jan Herzmann o obnovitelných zdrojích ve studiu ČT24
Podpora české veřejnosti v rámci obnovitelných zdrojů směřuje na prvním místě na elektřinu vyprodukovanou z vody, poté na větrnou energii a na posledním místě se nachází solární energie.
„Je tam jedna záhada, zdá se, že podpora je podmíněna tím, že lidé opravdu málo vědí, kolik oni sami i stát na podporu obnovitelných energií vydávají.“
Lidé v Česku nejsou příliš ochotni přispívat na zelené energie. 87 procent veřejnosti je ochotno přispívat ročně do tří set korun a příspěvek by neměl být povinný.
Lidé sledují vyúčtování za elektřinu, soustředí se ale pouze na konečnou částku
„Lidé sledují faktury vyúčtování za elektřinu, ale zřejmě sledují jen tu konečnou částku a nevědí strukturu toho, co je jim účtováno. Mají přehled jen o celkové ceně.“
Dle průzkumu je pro lidi hlavní, aby elektřina dále nezdražovala. Na druhou stranu se ale 36 procent společnosti domnívá, že nejdůležitější je, aby se energie vyráběla čistě. Co se týče přechodu k jinému distributorovi, lidé tuto příležitost sami od sebe nevyhledávají, přechod bývá vyprovokován až chvílí, kdy je někdo přímo kontaktuje.
- Domácnosti, které elektřinou svítí a vaří, přispívají ročně na obnovitelné zdroje dle Factum Invenio kolem 1100 korun.
- Průměrná domácnost, která elektřinou také ohřívá vodu, ročně za zelenou energii platí zhruba 2300 korun.
- Domácnost, která elektřinou také topí, přispívá ročně na obnovitelné zdroje kolem 7000 korun.
Lidé si neuvědomují, kolik stojí celková podpora obnovitelných zdrojů. Letos tato částka činí přes 38 miliard korun. „Lidé si představují, že se celkové náklady pohybují kolem čtyř miliard,“ řekl Herzmann. Téměř 72 procent veřejnosti se také mylně domnívá, že ČR ve srovnání s vyspělými ekonomikami ve využívání obnovitelných zdrojů zaostává. „Ve skutečnosti přitom Česká republika patří mezi země, které do podpory obnovitelných zdrojů energie investovaly v poměru k HDP nejvíce,“ poznamenal Herzmann.
„Postoj veřejnosti k podpoře obnovitelných zdrojů energie je sice kladný a veřejnost se této myšlence v zásadě nebrání, ale nejdůležitějším kritériem stále zůstává cena, kterou za elektřinu platíme. Pro devět z deseti Čechů je nejdůležitější, aby se cena elektřiny dále nezvyšovala,“ dodal Herzmann.
Elektrické vedení
Klausem vetovaný zákon o podporovaných zdrojích energie je pro vládu důležitý, neboť jím chce dosáhnout cíle, k němuž se zavázala v rámci Evropské unie, že do roku 2020 pokryjí obnovitelné zdroje 13,5 procenta spotřeby elektřiny. Prezident Václav Klaus vyjádřil pochybnosti ohledně rozmachu solárních elektráren a nabádal poslance, aby návrh ještě vylepšili. K tomu však již nedojde, veto prezidenta totiž přehlasovali.
Klausovi se nelíbí ani zahrnutí biometanu mezi podporované zdroje energie. Je totiž toho názoru, že by to mohlo vést k masivnímu nárůstu dovozu odpadů z celé Evropy.
Václav Klaus, prezident republiky
„Zákon nepřináší úspory, ale naopak navýšení nesystémových podpor vybraných zdrojů energie z veřejných prostředků, a to v době, kdy po úsporách voláme. Přinese nejen nové náklady pro veřejné rozpočty, ale také zvýšení cen energií, které platí občané a podniky.“
Na co se zákon soustředí
Kromě podpory výroby biometanu zákon ponechává povinnost vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů i u těch provozovatelů, u kterých ze zákona koncem roku skončí příslušné smlouvy. Nový zákon také upravuje způsob nakládání se solárními panely na konci jejich životnosti. Likvidaci panelů, které výrobce prodal či prodá do 1. ledna 2013, bude muset financovat provozovatel solární elektrárny. Po tomto datu už to bude muset zajistit výrobce panelů. Provozovatelé tuzemských solárních elektráren proti tomu protestovali. Tvrdí, že na tento účel již finančně přispívají v rámci evropské asociace PV Cycle. Zákon nadále počítá s 26procentní daní na solární elektrárny.
„Energetický regulační úřad (ERÚ) respektuje rozhodnutí poslanecké sněmovny. V dalším období budeme intenzivně pracovat na přípravě prováděcích právních předpisů navazujících na schválený zákon o podporovaných zdrojích energie,“ tvrdí Eva Jelínková z ERÚ. Podporou biometanu, se kterou zákon počítá až ve výši 1700 korun za megawatthodinu, ale úřad nesouhlasí. Hrozí tím podle ERÚ prudký rozvoj zdrojů na biometan, což by mohlo zvýšit ceny energie jako nedávno solární elektrárny.
Česká fotovoltaická průmyslová asociace rozhodnutí sněmovny přivítala. „Hlavním přínosem zákona je, že umožňuje obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů na burze,“ tvrdí asociace.
GALERIE
videogallery_226078