Londýn – Je takřka veřejným tajemstvím, že se řada velkých bank v Evropě i jinde v tichosti připravuje na odchod Řecka z eurozóny a jeho návrat k drachmě. S variantou, že by Řecko mohlo z eurozóny odejít, se v bankovních kruzích počítá už od začátku dluhové krize, tedy zhruba od roku 2009. Technicky by se to prý zvládlo. K pochybnostem, zda má Řecko v eurozóně ještě místo, přispívá současná krize na tamní politické scéně. Podle ratingové agentury Fitch by navíc odchod Řecka z eurozóny měl dopad na ratingy jiných zemí.
Banky se v tichosti připravují na příchod drachmy
Povolební vývoj v Řecku pomalu naplňuje scénáře, které počítají s odchodem Řecka z eurozóny. „Řada bank, hlavně v Evropě, ale i tady, s touto variantou počítá už dlouho,“ potvrdil analytik Hartmut Grossman z americké konzultační firmy ICS Risk Advisors. Odchod Řecka z eurozóny tak opravdu není novou myšlenkou. S návratem drachmy tak finanční domy delší dobu počítají.
Některé banky drachmu ze svých obchodních systémů nikdy nevymazaly, i když Řecko do eurozóny vstoupilo už v roce 2001, tedy před 11 lety. Pokud by tedy potíže se splácením dluhu Řecko donutily uchýlit se ke své původní měně, většina bank by tuto změnu hravě zvládla. Alespoň co se technických opatření týče. Něco jiného jsou právní problémy, které by byly pravděpodobně mnohem větší.
GALERIE
Řecká drachma zdroj: ČT24
Ratingová agentura Fitch navíc dnes varovala, že by v případě odchodu Řecka z eurozóny mohla udělit všem státům v eurozóně negativní výhled a zemím, které mají v současnosti negativní výhled, by hrozilo snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti. Jsou mezi nimi Kypr, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Slovinsko a Belgie.
Rozpor mezi průzkumy veřejného mínění a výsledkem voleb
Evropská unie už mnohokrát uvedla, že si přeje, aby Řecko členem eurozóny zůstalo. Ke stejnému výsledku docházejí i průzkumy veřejného mínění mezi řeckými obyvateli. S tím ale trochu kontrastuje výsledek parlamentních voleb, v nichž řada občanů odevzdala hlas těm stranám, které jsou proti dalším úsporám a chtějí Řecko vyvázat ze slibů, které země dala výměnou za finanční pomoc zahraničním věřitelům.
Volební výsledek tak zpochybňuje další čerpání pomoci, kterou si Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ostatními členy eurozóny. Evropský fond finanční stability (EFSF) už sice další tranši schválil, do Řecka se ale z 5,2 miliardy eur zatím dostalo o miliardu méně. O zbytku se má teprve rozhodnout.
Gideon Rachman, hlavní komentátor Financial Times
„Když nedokážou zformovat vládu, neprosadí další reformy jako podmínku zahraniční pomoci, Mezinárodní měnový fond odmítne poslat další splátku půjčky, EU to také odmítne.“
Na problém bylo zaděláno už na začátku přijetí eura
Německý týdeník Spiegel přišel s analýzou nově odtajněných dokumentů z let 1994 až 1998, kdy se o zavedení eura rozhodovalo. Vyplývá z ní, že euro si na své současné problémy zadělalo již v době svého vzniku. Itálie byla tehdy považována za velmi slabý článek, což dokazují dopisy z německého velvyslanectví v Římě i vzkazy ekonomických poradců Helmuta Kohla, které varovaly před nezvládáním státního dluhu a používáním účetních triků.
Když byla v roce 1991 sjednána maastrichtská kritéria, za kterých mohou země ke společné měně přistoupit, státní dluh podle nich nesměl překračovat 60 procent ročního HDP a roční deficit měl být pod tři procenta. Ovšem u kritéria 60 procent politici připustili výjimky, pokud země dluh „rychle snižuje“. Itálie měla v té době dluh dvojnásobný, kolem 120 procent, a snižovala jej mravenčím tempem. Přimhouření očí politiků nad Itálií vedlo k další zásadní chybě o dva roky později, kterou bylo přijetí Řecka do eurozóny.