Uhlí omezují jen limity, tvrdí průmysl

Praha - Éra uhlí u nás nemusí skončit, v českých pánvích jsou ho za hranicí limitů pořád skoro 4 miliardy tun, připomínají zástupci uhelného průmyslu. Premiér Petr Nečas ale trvá na tom, že levná energie bude čím dál větším dílem pocházet z jádra, a to právě na úkor uhelných elektráren. V jeho prospěch mluví i poslední zátěžové testy českých jaderných bloků, které potvrdily jejich bezpečnost.

Ještě téměř třicet procent elektřiny v Evropské unii se vyrobí z uhlí. Například Polsko ho využívá dokonce z devadesáti procent. Česká vláda se chce vydat opačnou cestou, ale výroba energie ze všech ostatních zdrojů vyjde dráž. „Tento druh energie je ekonomický. Jeho cena si na trhu oproti dalším energiím bude stát dobře, protože je levná. A proto na ní můžete například vybudovat průmysl, protože budete konkurenceschopní. Toho jsme svědky v Německu i jiných evropských zemích,“ tvrdí Brian Ricketts, generální tajemník Eurocoal.  

Jak moc bude nakonec Česko uhlí při výrobě energie využívat má určit Státní energetická koncepce. Její úplné znění by mělo být známé do konce června. Jádro nemá trhu dominovat tak, jak si to představoval předchozí ministr průmyslu Martin Kocourek, který mluvil až o 14 nových jaderných blocích. V takzvaném energetickém mixu se ale s uhlím počítá rozhodně méně, než dosud.  

„My jsme přesvědčeni, že nadešel čas k narovnání standardních tržních podmínek, protože energetický trh je tímto velmi silně deformován. Součástí toho je, do roku 2020, odstavení tisíc osmi set megawattů uhelných elektráren, čili ten Temelín je nutný i proto, že bez jeho dostavby by došlo k výpadku produkce elektrické energie,“ uvedl premiér Petr Nečas. 

Uhlí z českých pánví se loni vytěžilo přes 46 a půl milionu tun. Při současné spotřebě Česka by zásoby vystačily přibližně na 18 let. Na další spotřebu by ale bylo nutné prolomit těžební limity. Premiér Nečas ale trvá na tom, že za jeho vlády k žádným změnám v limitech nedojde.