Brusel – Mezi státy Evropské unie panují velké rozdíly v daních. Zatímco nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob letos ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta, tak v Bulharsku je to deset procent a v České republice a v Litvě 15 procent. Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Například v Lucembursku průměrná DPH letos činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. Data vycházejí z výpočtů Evropského statistického úřadu (Eurostat).
Daně z příjmů v Česku patří podle Eurostatu k nejnižším v EU
Na druhém místě za Švédskem figuruje Dánsko s daní z příjmu fyzických osob 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.
Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit od sazeb v dalších zemích, v nichž jsou příjmy zdaněny progresivně podle jejich výše.
Česká průměrná sazba DPH mírně pod průměrem EU
V Česku je průměrná sazba DPH 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent). Průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech narostla, uvedli také evropští statistici. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.
Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu, označované jako daňová kvóta. V roce 2010 podle dnešních dat statistiků poměr daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.