ČSÚ: Mzdy rostou nejvíce vysokoškolákům a bohatým

Praha - Nejvyššímu růstu mezd se těší lidé s vysokoškolským vzděláním a ti, kteří mají vysoké příjmy. Od roku 1988 si nejvíc polepšili pracovníci ve finanční sféře, personalisté a lékaři. Na opačném konci žebříčku reálných mezd se ocitají horníci, slévači a řidiči. Průměrná mzda v Česku roste, dvě třetiny obyvatel na ni ale nedosáhnou.

Kdo si od roku 1988 poslepšil/pohoršil

  • Největší reálný nárůst mezd zaznamenali vedoucí pracovníci v peněžnictví, a to z 6 718 na 117 618 korun.
  • Lékařům vzrostla mzda o 129 procent na 59 000 korun.
  • Mzdy významně rostou také operátorům a pracovníkům v informačních technologiích.
  • Horníkům klesla reálná mzda o více než dvě procenta. V roce 1988 brali 7 199 korun, nyní je průměrná mzda necelých 36 000 korun.
  • Mzda průměrného zaměstnance v roce 1988 činila zhruba 3 300 korun, nyní se pohybuje kolem kolem 21 500 korun.
  • Nijak zvlášť dobře se nevyvíjí situace v zemědělství, pohostinství a zábavních a kulturních činnostech.

„Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek než za pracovníky se základní školou,“ uvedl ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Průměrná mzda roste, dvě třetiny obyvatel na ni však nedosáhnou

Průměrná mzda v České republice loni meziročně vzrostla o 522 korun na 24 319 korun. Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst je navíc zkreslen právě tím, že rostou mzdy hlavně vzdělaným a těm s nejvyšším výdělkem. V roce 2011 byla podle dnes zveřejněných dat nejčastější mzda u žen 16 000 korun a mužů 21 000 korun hrubého.

„Co tou průměrnou mzdou hýbe směrem nahoru budou spíš než rozevírající se nůžky regionální rozdíly. Protože například v Praze je výrazně vyšší mzdová úroveň, která tím celostátním průměrem hýbe poměrně výrazně nahoru,“ tvrdí Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí LMC.