Madrid - Díky reformám současné vlády se Španělsko vyhnulo nutnosti žádat o kompletní záchranný program a vystačí si jen s pomocí pro své banky. Řekl to dnes předseda tamní vlády Mariano Rajoy. Reagoval tak na sobotní oznámení ministra svého kabinetu, podle něhož země požádá o zahraniční finanční pomoc pro bankovní sektor. Skupina G7 plán ocenila, podle ministerstva financí USA jde o významný krok k většímu fiskálnímu sjednocení Evropy. Méně optimistická ovšem je agentura Moody's, která varovala, že Španělsku může snížit rating.
Španělé nevěří, že finanční injekce zemi pomůže
Formální žádost o pomoc pro své banky Španělsko ještě připravuje, klíčový krok však učinil jeho ministr financí Luis de Guindos už v sobotu. Oznámil, že země o pomoc požádá. Eurozóna zareagovala prohlášením, že je připravena poskytnout Madridu až 100 miliard eur (2,53 bilionu korun).
Španělé nevěří, že finanční injekce zemi pomůže
Zpráva o žádosti vyvolala mezi Španěly vlnu nevole, na madridském náměstí Puerta del Sol se již včera večer sešlo první shromáždění protestujících. Lidé se obávají, že se půjčka promítne do dalších škrtů či zvyšování daně z přidané hodnoty. Mnozí rozhořčení občané rovněž nevěří, že bankovní domy půjčené peníze znovu „nepromrhají“. Před novináře proto musel vystoupit španělský premiér. „Pokud bychom neudělali to, co jsme udělali za posledních pět měsíců, tak by včera (v sobotu) byla na stole intervence,“ prohlásil Mariano Rajoy.
Mariano Rajoy
Ratingová agentura Moody's Investors Service ovšem varovala, že by mohla po španělské žádosti o pomoc bankám zhoršit hodnocení úvěrové spolehlivosti některých zemí eurozóny. Změny ratingu by podle agentury odrážely případná rizika pro věřitele španělské vlády. Španělsko má nyní u Moody's rating A3 s negativním výhledem. Je proto nejméně 40procentní možnost, že agentura rating sníží.
Španělské volání o pomoc euru pomůže, myslí si Dědek a Špicar
Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar přesto očekávají, že v krátkodobém hledisku španělská žádost rozbouřenou eurozónu může zklidnit. „Pokud bylo v minulosti požádáno o pomoc, tak většinou ke zklidnění situace, byl vypracován ozdravný program, bylo zajištěno financování. Myslím si tedy, že tento scénář by se mohl opakovat,“ podotkl bývalý viceguvernér ČNB Dědek.
GALERIE
videogallery_236758
Špicar zároveň věří, že evropská dvacítka bude ve vztahu ke Španělsku reagovat rychle a razantně. „Ukáže-li se, že španělské banky potřebují 120 miliard, tak (EU) nepošle pouze 100, aby o další tři měsíce musela poslat 250 miliard. Doufám, že toto se už nestane,“ uvedl s tím, že Unie v minulosti svým bankovním domům poskytla příliš malý záchranný polštář.
Orgány Evropské unie v současnosti sice řeší akutní problém bank, nákaza se ovšem podle Radka Špicara šíří celým tělem španělské ekonomiky. „To je problém mnohem zásadnější, a netýká se jenom Španělska, ale mnoha jiných států,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého země EU ztrácejí svou konkurenceschopnost. „Dlouhodobé řešení bude velmi komplikované,“ doplnil Špicar.
Španělsko
Slabin španělské ekonomiky si je vědom i předseda španělské vlády, který dnes připustil, že „letošní rok bude špatný.“ Premiér upozornil, že o práci letos přijdou jeho další spoluobčané. Už teď je přitom míra nezaměstnanosti ve Španělsku zdaleka nejvyšší z celé Evropské unie a blíží se hranici 25 procent. Mezi mladými lidmi do 24 let se nezaměstnanost pohybuje dokonce kolem 50 procent.
Konzervativec Rajoy řekl, že Madrid na letošní rok nadále počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 1,7 procenta. Malé podniky a domácnosti pocítí úlevu až v okamžiku, kdy banky dostanou pomoc, a budou tak moci znovu nabízet úvěry. Rajoy ale neřekl, kdy by to mohlo být. Úvěry jsou zpravidla „krví“ každého podnikání, což pro malé firmy platí dvojnásob.
Velkým rizikem je odchod Řecka od eura, tvrdí Moody's
Další země by neměla španělská žádost ohrozit. Podle Moody's jsou problémy omezené jen na tuto zemi a je pravděpodobné, že se nepřenesou do jiných zemí eurozóny. Mnohem horší následky by ovšem pro Evropu měl odchod Řecka z eurozóny, varovala agentura.
Řecko versus EU
Současné problémy Řecka jsou podle Dědka mimo jiné i politického rázu. A to i přesto, že většina řeckých politiků by jednotnou evropskou měnu chtěla udržet a výstup země z eurozóny požadují pouze extremistické strany fašistů a komunistů. „Problém radikální levice je v tom, že navíc nechtějí plnit záchranné programy. Pokud by v tom řecká strana pokračovala, tak bych to viděl na začátek exitu Řecka z eurozóny,“ upozornil ekonom v Otázkách Václava Moravce.
Španělsko se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc. Skupina G7 zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Itálii, Francii, Německo a Japonsko.
Ilona Švihlíková, ekonomka VŠE:
„Je tady okamžik pravdy. Po třech letech značných improvizací Evropská unie stojí před úkolem, který dlouho odsouvala. Je tu otázka, zda eurozónu rozbít, nebo ji posunout směrem k nějaké další, užší integraci. … Evropští lídři nyní musí rozhodnout, jakým způsobem jednoznačně jít.“