Praha - V Česku je 80 tisíc paneláků a pomalu se blíží konec jejich plánované životnosti. Začínají proto rekonstrukce, které dávají dosud šedým panelovým domům barvy a také mění dispozice normovaných bytů. A právě neřízené domácí přestavby začínají děsit statiky. Téměř polovina panelových domů je u nás starší než 35 let. Původně byla přitom jejich životnost plánovaná na 40 let. Dvě třetiny všech domů v Česku ale stále na rekonstrukci čekají.
Panelákové rekonstrukce děsí statiky
Lidé stále častěji předělávají panelákové byty. Konstrukce domů však svéráznými úpravami často trpí. „Zasahují do společných prostorů, do konstrukcí, do nosných a pak nastávají poruchy v těch panelových domech,“ uvedl předseda ČKAIT Martin Křeček.
Podle statika Jaromíry Vrby mají lidé i řemeslné firmy často představu, že se panelák chová jako zděná stavba, ale tohle je tuhá konstrukce a zdi jsou křehké. Rekonstrukce komplikuje i to, že někteří architekti, kteří paneláky navrhovali, už nežijí. Často neexistují ani původní plány. To pak nahrává ne vždy šťastným řešením.
Reportáž Moniky Bezuchové a Jana Beránka (zdroj: ČT24)
Ondřej Volný, architekt:
„Je opravena asi polovina panelových domů. Samozřejmě to stojí neskutečné prostředky, ale pořád míň, než kdyby je někdo zboural a postavil znova. Takže se to vlastně vyplatí. Navíc je tam už všechno okolo vybudováno a všechno funguje jako ve městě.“
Během rekonstrukcí se často zvětšují místnosti, předělávají koupelny anebo se dva byty spojují. A tím to nekončí. Kdysi stejné byty si teď každý majitel upravuje do jiných dispozic.
Kvůli nešetrným rekonstrukcím teď stavební experti školí statiky v krajích a chtějí vyrobit i manuál pro stavební úřady, který by měl statiku paneláků ochránit i v dalších letech.