Mezi chudobou ohrožené loni přibylo 86 tisíc Čechů

Praha – Doznívající ekonomická krize, klesající, či jen mírně rostoucí příjmy domácností i vyšší náklady na bydlení se negativně promítly do finanční situace českých domácností. Podle nejnovějšího šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo loni chudobou ohroženo více než 1,02 milionu obyvatel, tedy 9,8 procenta. V pásmu chudoby se tedy oproti roku 2010 ocitlo nově 86 tisíc osob. Značně vysoké množství lidí se navíc pohybuje těsně nad hranicí chudoby, jde ve velké míře o nepracující důchodce. Náklady obyvatel na bydlení podle ČSÚ loni vzrostly o zhruba 4 procenta.

Díky hospodářskému růstu sice míra chudoby v letech 2006 až 2009 klesala, což se ovšem změnilo s vlivy ekonomické krize. Nejvíc jsou příjmovou chudobou ohroženi nezaměstnaní, kteří loni tvořili bezmála polovinu těchto osob. Podle typu domácností pak neúplné rodiny s dětmi, rodiny s třemi a více dětmi i jednotlivci nad 65 let. Zhruba dvě třetiny domácností uvedly, že se svými příjmy vycházejí obtížně. 

Jako hranice ohrožení chudobou například pro rodinu se dvěma dětmi staršími 13 let byl podle ČSÚ stanoven průměrný měsíčný příjem 23 550 korun. U domácnosti s jednou osobou byla  vypočítána na 9 420 korun měsíčně. V případě dvou dospělých lidí činí 14 100 korun a u jednoho rodiče s dítětem mladším 13 let 12 246 korun. Domácnosti, ve kterých žijí rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let, by měly brát aspoň 19 782 korun.

Největší potíže mají lidé s náklady na bydlení, které za velkou zátěž považuje více než čtvrtina domácností. Dalších zhruba 64 procent domácností připustilo, že náklady na bydlení jsou pro ně určitou zátěží. Nejhorší situace je u důchodců, kteří musejí na bydlení vynaložit zhruba třetinu nákladů, podobný podíl je u nezaměstnaných. „Nejvyšší podíl nákladů vydávají zejména ženy nad 65 let, ale paradoxně to nevnímají jako velkou zátěž, protože jsou zvyklé žít skromněji,“ komentovala mluvčí ČSÚ Bohumila Beranová.

Český statistický úřad
Zdroj: ČT24

V roce 2010 dosáhl čistý roční příjem na osobu v domácnosti 144,6 tisíce korun. Do této statistiky se mírně kladně promítlo posílení sociálních příjmů v porovnání s celkovými. Z pohledu ekonomického postavení osoby v čele domácnosti předloni nejvíce vzrostly příjmy domácnostem důchodců. Jejich čistý roční příjem v přepočtu na osobu činil 134,6 tisíc korun. Jaromír Kalmus z Oddělení sociálního šetření ČSÚ také upozornil, že se zvyšuje procento lidí trpících materiálním nedostatkem, tedy těch, kteří si nemohou dovolit některé věci, služby nebo požitky.

Hranice „ohrožení chudobou“ je stanovena na 60 procent mediánu příjmů domácnosti a k jejímu výpočtu slouží složitý vzorec s přihlédnutím k počtu členů domácností nebo jejich věku.

Česká republika přitom patří v rámci EU k zemím s nejvyšším vlivem sociální podpory na ekonomické situaci domácností. Pro promítnutí tzv. sociálních transferů (tedy příspěvků, dávek, důchodů atd.) bylo příjmovou chudobou ohroženo pouhých 9 procent obyvatel. V míře vlivu důchodů na situaci domácností je ČR se 75 procenty druhá za Maďarskem. Znamená to, že tři čtvrtiny osob ohrožených chudobou se dokážou z pásma příjmové chudoby dostat právě díky důchodům a jiným sociálním příjmům. Na opačném konci žebříčku stojí Bulharsko, Kypr, Litva nebo Španělsko. Kalmus nicméně upozornil, že porovnání vychází spíše z podmínek sociálních plateb uvnitř jednotlivých států než z reálného srovnání zemí.

Výsledky ČSÚ vychází z každoročního výzkumu Statistiky příjmu a životních podmínek, který Evropská unie zadává všem členským státům. Za základní jednotku šetření přitom byla brána hospodařící domácnost, jejíž ukazatele jsou odlišné například od jednotlivé mzdy pracovníka.

Bohumila Beranová k výsledkům ČSÚ (zdroj: ČT24)