Praha - Ministerstvo zemědělství připravuje nový koncepční materiál, z něhož by měla vycházet politika českého státu v oblasti zemědělství a potravinářství od roku 2014. Dokument, který má mimo jiné řešit problém propadající se živočišné výroby, by měl být představen do konce roku.
Ministerstvo chystá novou koncepci zemědělství
„V druhé polovině roku bychom chtěli představit dvě věci,“ upřesnil náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček. Resort plánuje kromě dlouhodobé strategie agrárního sektoru do roku 2020 představit i návrh rozdělování evropských i národních dotací ve stejném období související s nynější reformou Společné zemědělské politiky (SZP) EU.
Za důležitá témata, která má materiál pomoci řešit, označil kromě problémů chovu hospodářských zvířat Hlaváček i problematiku zaměstnanosti na venkově, zvyšování energetické účinnosti nebo to, jak zajistit větší odbyt lokálních potravin na tuzemském trhu. Kromě zaměstnanců ministerstva tvoří tým vytvářející koncepci také zástupci zemědělských univerzit a výzkumných ústavů. „Beru si tam k tomu odborníky, kteří tomu rozumí,“ dodal Hlaváček.
České zemědělce trápí méně prasat i slepic
Stále nižší čísla živočišné výroby jsou v posledních letech jedním z hlavních problémů českého zemědělství. Stavy prasat v Česku od loňska klesly o desetinu na 1,58 milionu kusů, což je nejméně od roku 1921. Snižovaly se též počty drůbeže, zejména slepic, kterých také ubylo na historické minimum. Méně drůbeže se v Česku chovalo naposledy koncem 60. let minulého století a slepic je nyní v Česku historicky nejméně. Od loňska naopak přibylo skotu, ovcí, koz a koní.
Český teplokrevník
Nová společná unijní politika má začít platit od roku 2014 a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila Evropská komise loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament. Podle české vlády jsou některá opatření v návrhu budoucí společné politiky proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250 tisíc hektarů půdy ladem.
Veleba: Velkým problémem českého zemědělství je nedostatek mladých
Jako časovanou bombu, možná větší než věčně diskutovaný problém ekonomiky oboru, považuje předseda Agrární komory ČR Jan Veleba nedostatek mladých v zemědělství. V kategorii do 44 let je nyní asi 41 procent pracovníků, přitom před 15 lety jich bylo přes polovinu. Nad 64 lety už je šest procent lidí, prohlásil dnes Veleba na největší krajské zemědělské výstavě v Hadačce na Plzeňsku.
„Problém je způsobený nízkými mzdami za náročnou práci a nízkou prestiží zemědělství, kterou oboru dávají zejména politici a potažmo i společnost,“ dodal. Pozici oboru podle něj odpovídá i zemědělské školství, které je v útlumu. Klesá počet škol, nejsou peníze, školy se slučují s nezemědělskými, a proto klesá jejich kvalita i zájem o ně.
Jan Veleba
„Je třeba něco udělat,“ vyzývá. Jako příklad uvedl Slovensko, které nedávno vyčlenilo na několik let dopředu z evropských dotací deset miliard korun a připravuje programy pro absolventy škol různých stupňů. „Neznám konkrétní nastavení programů, ale jejich cílem je, aby absolventi škol našli místa v praxi, aby se uchytili a začali pracovat,“ dodal. Podle Veleby je to nutné udělat i v Česku.