Londýn - Bilaterální vztahy Velké Británie a Francie dominovaly jednání Davida Camerona a Françoise Hollanda v Londýně. Oba politici zdůraznili spolupráci v oblasti energetiky a zbrojního průmyslu. Zároveň se shodli na nutnosti zpřísnit sankce proti syrskému režimu. Britský premiér i francouzský prezident ale během společného brífinku příliš nerozvíjeli téma krize v eurozóně. Cameron pouze zdůraznil, že je v zájmu Británie, aby eurozóna měla silnou měnu.
Británie volá po silném euru, dál si ale od něj bude držet odstup
Vytvoření protimerkelovské koalice se v Londýně nekonalo. Oba státníci se na společné schůzce v Londýně věnovali spíše bilaterálním tématům, v otázce budoucnosti Evropské unie se shodli pouze na tom, že je třeba budovat vícerychlostní Evropu. „Každý si vezme v unii, co chce,“ zdůraznil Hollande.
Velká Británie si půjde svou cestou například v měnových otázkách. „Velká Británie se nechce stát členem eurozóny, Francie si přeje solidární integraci měnové unie. Británie ale nebude nic brzdit a eurozóna nebude nikoho nutit, aby se stal jejím členem. Každý může postupovat svým tempem s respektem k ostatním. Tak vybudujeme silné vztahy,“ konstatoval po schůzce s britským premiérem Hollande, který se krátce po společném brífinku vydal na setkání s královnou.
Cameron volá po silnější integraci v eurozóně
Podle Camerona se musí eurozóna integrovat víc, aby vyvázla ze své krize. I to ale bude podle něj znamenat, že v rámci Evropské unie budou možné různé vazby a různé rychlosti integrace. Premiér, kterého protievropské křídlo v jeho Konzervativní straně tlačí k referendu o setrvání země v unii, řekl, že Británie je na tom lépe, když je členem EU. Není však podle něj spokojená s nynějším vztahem mezi Londýnem a Bruselem a chce zpátky některé pravomoci.
GALERIE
videogallery_000185420
Schůzka Camerona s Hollandem nakonec mnoho nových závěrů nepřinesla. „Oba pánové zdůraznili, že budou pokračovat v oblastech, kde Francie s Británií už spolupracují. To jsou projekty, které jsou důležité a které mohou fungovat velmi dobře,“ shrnul právník Institutu pro evropskou politiku Europeum Ivo Šlosarčík.
Velká Británie je členem Evropské unie, společnou evropskou měnu ale přijmout nehodlá. V době vzniku měnové unie si vyjednala výjímku, která jí umožňuje ponechat si libru i v případě, že by splnila veškerá kritéria stanovená pro přijetí eura.