Brusel - Až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) od eurozóny na pomoc Španělsku může být použito výhradně na rekapitalizaci tamního bankovního sektoru. Evropská komise zdůraznila, že pomoc není určena pro žádné další účely, jako je intervence na trhu s dluhopisy, a popřela tak zprávy ze španělského tisku. Němečtí poslanci dnes navíc velkou většinou finanční pomoc španělským bankám schválili, a to z prostředků prozatímního záchranného fondu eurozóny EFSF. Bez jejich souhlasu by ji Německo při páteční konferenci ministrů financí zemí měnové unie nemohlo podpořit.
„Až 100 miliard eur, které se eurozóna zavázala poskytnout španělským bankám, je pouze pro tento účel, nikoliv pro žádný jiný,“ prohlásil mluvčí komise Simon O'Connor na tiskové konferenci. Madrid zatím ještě neupřesnil, jak velkou částku hodlá pro banky využít.
Brusel tak popírá informaci španělského deníku El País, jenž dnes napsal, že peníze ze slíbených 100 miliard eur, které nebudou využity pro rekapitalizaci bank, mohou být použity na koupi veřejného dluhu. „Zpráva tisku vychází ze špatné interpretace právního dokumentu,“ dodal O'Connor.
Podle dokumentu, který objasňuje dohodu s eurozónou o půjčce pro banky, mohou být nevyužité peníze z rekapitalizace bank použity pro různé účely. Aby však pro tyto účely mohly být peníze použity, bude muset Španělsko nejprve formálně požádat ministry financí eurozóny o jejich souhlas.
V případě, že by žádost byla přijata, Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) by znovu vyjednaly memorandum o porozumění a ministři financí eurozóny by spolu se záchranným fondem EFSF vypracovali konkrétní podmínky pro tuto pomoc. Tento postup by se tak přiblížil k pomoci pro stát, které se Madrid snaží zoufale vyhnout, protože řadu podmínek spojených s takovou pomocí považuje za ponižující.
Německo se vyslovilo pro pomoc španělským bankám
Německo dnes odsouhlasilo pomoc španělským bankám. Jde právě o záchranný balík až do výše 100 miliard eur, které už zemi přislíbili ministři financí eurozóny. Detaily pomoci španělskému bankovnímu sektoru by měla euroskupina doladit v pátek.
Španělské banky klesají pod tíhou špatných půjček. Podíl nesplácených úvěrů se dostal na nejvyšší úroveň od dubna 1994. Španělé už nejsou schopni splácet půjčky v přepočtu za skoro čtyři biliony korun. „Španělsko v tuto chvíli samozřejmě potřebuje německé ANO, tak aby mohlo dostat pomoc ze záchranných fondů pro své banky,“ uvedl hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
O pomoc pro Španělsko požádal na úvod mimořádné schůze Spolkového sněmu německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Zdůraznil, že Berlín má velký zájem na stabilizaci ekonomické situace pyrenejského království: „Dosažení toho je však ohrožováno nejistotou v bankovním sektoru (Španělska).“ Reformní kroky madridské vlády podle něj nemohou začít fungovat, dokud nebudou vyřešeny problémy tamních bank.
Wolfgang Schäuble, německý ministr financí
„Se španělskými bankami je stejný problém, jaký měly před lety ty americké. Příliš mnoho realitních úvěrů, splasklý stavební boom, a proto potřebují další kapitál. Tento kapitál poskytneme Španělsku jako státu.“
Tamní bankovní sektor, a hlavně menší spořitelny zvané cajas, tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008. Po něm bankám zůstaly nedobytné úvěry a další problémový realitní majetek za víc než 180 miliard eur.
Španělský parlament schválil nová úsporná opatření
Španělský parlament dnes navíc schválil nejnovější vládní balík úsporných opatření. Ten má do konce roku 2014 snížit rozpočtový deficit až o 65 miliard eur (1,65 bilionu korun). Zahrnuje například výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení podpory v nezaměstnanosti.
Nový úsporný plán podpořili pouze poslanci vládnoucí Lidové strany, celá opozice byla proti. Nová opatření představil zhruba před týdnem španělský premiér Mariano Rajoy. Od té doby se v ulicích Madridu téměř denně konají protestní demonstrace, kterých se účastní zejména státní zaměstnanci.
Španělsko prodalo dluhopisy za 3 miliardy eur, úroky rostly
Španělsko prodalo dluhopisy se středně dlouhou dobou splatnosti za téměř tři miliardy eur (75,9 miliardy korun), což bylo na horním konci stanoveného cíle. Výnosy však kvůli obavám o finanční zdraví země rostly a u pětiletých dluhopisů stouply na rekord. Poptávka byla u všech dluhopisů téměř dvojnásobná ve srovnání s nabídkou.
Španělsko nabízelo dluhopisy splatné v letech 2014, 2017 a 2019 a cílem vlády bylo získat z prodeje dvě až tři miliardy eur. U pětiletých dluhopisů se úroková sazba prudce zvýšila na 6,46 procenta z 5,54 procenta při předchozí aukci na počátku července.
