Praha – Důchody, jejich valorizace a penzijní reforma patří bez pochyby k nejdiskutovanějším tématům posledních let. A staly se i jedním z bodů, o které se přetahuje vláda s opozicí. Zatímco levice tvrdí, že vláda chce brát v rámci úspor peníze těm, kteří se nemohou bránit a systematicky důchodce ožebračuje, premiér Petr Nečas (ODS) před časem kontroval tím, že reálné důchody jsou v současné době nejvyšší, jaké čeští důchodci dostávali od sametové revoluce. Názory se různí. Rozhodli jsme se proto prozkoumat statistická data, která ukazují, jak se vyvíjela životní úroveň seniorů, a zeptali jsme se také odborníků, co mohou Češi očekávat do budoucna.
Čeští důchodci doposud bohatli, do budoucna bude hůř
Vláda tvrdí, že si Česko nemůže neustálé navyšování důchodů dovolit. Kvůli dluhové krizi se šetří ve firmách i ve státním sektoru, a tak je na místě, že se budou muset uskrovnit také senioři. „I po nižší valorizaci to bude výrazně vyšší hodnota důchodů, než kdy byla za vlád sociální demokracie. (…) Požadavek na zachování plné výše valorizace je mimo ekonomickou a rozpočtovou realitu této země,“ prohlásil před časem Nečas.
Premiérova slova potvrzují i ekonomové. „Důchody v naprosté většině let rostly rychleji než spotřebitelské ceny. Reálná úroveň penzí tak nezůstala pouze zachována, ale od roku 1993 také výrazně vzrostla. Za penzi si tak důchodci mohli v roce 2011 pořídit více zboží a služeb, než si mohli dovolit v roce 1993,“ řekl portálu ČT24 analytik společnosti Next Finance Martin Prokop.
Řadu lidí také možná překvapí vývoj penzí v poměru k průměrné mzdě. Za posledních 10 let tento poměr, který naznačuje, jak si stojí senioři v porovnání se zbytkem populace, střídavě rostl a klesal. Nejvyšší byl v roce 2002, tedy za vlády ČSSD, kdy se podle údajů Českého statistického úřadu dostal na 43,5 procenta. V roce 2004, tj. stále za vlády ČSSD, se ovšem propadl na 40,6. Nižší byl už jen v roce 2008, kdy se za vlády ODS ještě mírně snížil na 40,2 procenta. Pak se ovšem pod taktovkou pravicového kabinetu a nepolitického kabinetu premiéra Fischera začala relace důchodu k průměrné mzdě opět zlepšovat, a to až na 42 procenta v roce 2011.
Ruku v ruce s omezením valorizace penzí, kvůli které se bude do starobních důchodů promítat jen třetina růstu cen, propadne poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě až na 38,4 procenta v roce 2015. Snižoval by se ovšem i v případě, že by valorizace zůstala beze změny, a to na 40,5 procenta.
Jak si stojí český penzista v porovnání se zahraničím?
Březnová zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukázala, že český penzista musí po odchodu do důchodu měsíčně vystačit s částkou, která odpovídá zhruba polovině jeho předchozího výdělku. Řecký či islandský penzista se přitom vede mnohem lépe. Od státu dostává téměř stejnou částku, jako vydělával před důchodem. Naopak s necelou třetinou si průměrně musí vystačit Britové, se zhruba dvěma pětinami Němci či Belgičané.
To ovšem podle odborníků zdaleka neznamená, že důchodci v Německu či v Británii jsou na tom v porovnání s českými penzisty hůře. „Naopak důchodci v těchto zemích disponují vlastními úsporami. Zatímco příjem českého důchodce je dán z více než 90 procent právě starobním důchodem, v západních zemích je tento ukazatel mnohem nižší. Zbytek peněz jde následně z vlastních úspor. Právě absence vlastních úspor má za následek, že čeští důchodci si toho nemohou dovolit tolik, jako si mohou dovolit důchodci na Západě,“ vysvětlil Prokop.
Omezení valorizace penzí podle opozice likvidace mezigenerační solidarity
Podle opozice má však Česko masivní propad životní úrovně seniorů teprve před sebou. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že plánované omezení valorizace penzí je „první krok k likvidaci mezigenerační solidarity v naší zemi“. Podle odborníků ovšem má i mezigenerační solidarita své hranice. Studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI ukazuje, že současný důchodový systém České republiky je pro mladé lidi velmi nevýhodný, a to i v porovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi. Muži narození v roce 2008 mohou podle studie očekávat, že na důchodech odvedou trojnásobek toho, co by měli získat zpět podle dnešních vládních slibů. Ženy jsou na tom jen o trochu lépe – do systému zaplatí dvojnásobek svých předpokládaných důchodů.
GALERIE
Premiér Petr Nečas zdroj: ČT24
Ekonomové nevidí problém ani tak v rozhodnutí omezit valorizaci, nefér je podle nich spíše to, že jsou důchodci konfrontování s tvrdou realitou, aniž by se na to mohli připravit. „Jsem sice toho názoru, že člověk by se měl postarat především sám o sebe a na stát příliš nespoléhat, ale v tomto případě se současným důchodcům mění pravidla uprostřed hry. Součastní důchodci si mysleli, že se o ně stát alespoň částečně postará. Zvláště pak starší důchodci se příliš nemohli na důchod připravit sami,“ podotkl Prokop.
Protože jsou současní čeští senioři zhruba z 95 procent závislí jen na příjmech od státu, může to pro ně znamenat problém, i když k nominálnímu poklesu penzí nedojde. I po omezení valorizace dále porostou, byť pomalejším tempem. „Díky neustálému zvyšování DPH budou i důchodci muset sáhnout hlouběji do kapsy,“ dodal Prokop.
Výroky politiků na adresu důchodů a důchodců
Petr Nečas, premiér (ODS):
Reálné důchody v Česku jsou v současné době nejvyšší, jaké čeští důchodci dostávali od sametové revoluce. „I po této nižší valorizaci to bude výrazně vyšší hodnota důchodů, než kdy byla za vlád sociální demokracie. (…) Požadavek na zachování plné výše valorizace je mimo ekonomickou a rozpočtovou realitu této země.“
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:
„Když mluvím se seniory, když se setkávám s lidmi, kteří jsou dnes v důchodu, musí vystačit s jediným příjmem, a to je právě příjem ze státního průběžného systému. Když mluvím s osamělými důchodci, tak oni dnes mají vážné existenční problémy. Zdražují se léky, zdražují se potraviny, zvyšuje se nájemné a řada lidí nemá šanci přežít, aniž by jim vláda pomohla. Jestliže rostou životní náklady seniorů, tak to musí zohlednit vláda ve své sociální a penzijní politice.“
Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM:
„Někteří (starší občané) říkají: 'možná za těch podmínek, které na nás tato vláda šije, tak ten důchod nebude žádný zasloužený odpočinek, žádné užití si zaslouženého odpočinku, ale bude to bědné přežívání.' Pravda, ne u všech, ale u převážné většiny, bědné přežívání z almužny, která se nazývá důchod.“
„Životní úroveň důchodců spoléhajících na první (státní) pilíř důchodového systému bude klesat. Je to trend, který lze pouze brzdit,“ potvrdil portálu ČT24 tiskový mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny Petr Brousil. Za nepříznivým vývojem podle něj stojí stav veřejných financích i stárnutí populace.
A bude hůř…
Omezení valorizace je přitom podle Brousila jen prvním krokem ve snižování státem vyplácených penzí. „Domníváme se, že průměrný důchod poklesne až na úroveň prosté sazby sociálního pojištění. Jinými slovy, co se na penze vybere, to se také hned vyplatí. ČR tedy pomalu ale jistě směřuje v prvním pilíři k rovným, tj. velmi nízkým průměrným důchodům. Pro představu v dnešních relacích sazba sociálního pojištění činí 28 procent a průměrný plat necelých 25 tisíc korun, rovný důchod z tohoto by byl 7 tisíc korun. To je reálná perspektiva,“ upozornil Brousil. V současné době přitom průměrný důchodce od státu v reálu dostává přes 10 tisíc korun.
Ilustrační foto
Brousil zároveň zdůraznil, že vinit z propadu objemu finančních prostředků, které může stát využít na výplatu penzí, jen a jen důchodovou reformu, podle něj není správné. „Obrovský propad je již nyní (jde o cca desítky miliard) a bez reformy,“ dodal. Za nárůstem schodku na důchodovém účtu přitom stojí právě nepříznivý demografický vývoj.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně odmítá, že by Čechy v budoucnu čekal dramatický pokles státem vyplácené penze. Relaci důchodu a výdělku podle něj ovlivňují redukční hranice a výše základní výměry důchodu. „Stejným tempem, jakým se bude zvyšovat průměrná mzda, budou se zvyšovat i redukční hranice a základní výměra důchodu,“ informovala mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
„(Relace výše důchodu k výdělkům) nebude záviset na roku odchodu do důchodu, takže např. pro pojištěnce, který získal 40 let pojištění a dosahoval výdělků ve výši průměrné mzdy, bude jeho důchod činit cca 44 procent těchto výdělků, ať již půjde do důchodu v roce 2015 nebo v roce 2050.“
Jak se zabezpečit na penzi?
I když ministerstvo tvrdí, že se pro seniory do budoucna nic zásadního nezmění, odborníci přesto radí, aby lidé nespoléhali jen na státní penzi. Podobně jako Němci a Britové bychom se měli snažit zabezpečit se na penzi sami. Jak to ale udělat?
„Doporučení je jednoduché – spořit si, využít především finanční produkty, které jsou k tomu určené, tj. důchodové spoření – druhý pilíř (spoření na individuální penzijní účty) a třetí pilíř (penzijní připojištění),“ radí Brousil. „Základem je v tomto případě mít vlastní bydlení. Následně se v důchodu vyhneme placení nájmu a přinejhorším byt (či jinou nemovitost) můžeme prodat a peníze využít na pečovatelské služby apod.,“ soudí Prokop. I on se ovšem shoduje s Brousilem v tom, že je dobré mít část prostředků také v méně rizikových finančních aktivech. „Je lépe volit takové možnosti uložení těchto peněz, které patří mezi ty více bezpečné, tedy není zde tak vysoká pravděpodobnost, že své peníze jednou ztratíme,“ uzavřel.