Washington - Dalšímu šíření dluhové krize eurozóna dostatečně nebrání, myslí si Mezinárodní měnový fond (MMF). Organizace proto vyzvala státy k radikálnějšímu postoji při řešení problému. Podle fondu už krize ohrožuje celou eurozónu a také některé menší sousední státy. Je to podle něj největší společný problém všech zemí.
MMF: Eurozóna nedělá dost pro zastavení šíření krize
MMF se takto vyjádřila ve své zprávě, kde se snaží popsat postup dluhové krize a také provázanost hospodářské politiky mezi pěti zeměmi, které jsou považovány za klíčové z hlediska globální ekonomiky. Mezi ně patří Spojené státy, Čína, Japonsko, Velká Británie a eurozóna jako celek. Fond zkoumal, jak se tyto oblasti ovlivňují navzájem a jaký vliv mají na zbytek světa.
Nakonec došel MMF k závěru, že krize v eurozóně je zdaleka největším problémem, s nímž se teď činitelé potýkají. Fond přitom pro účely vypracování zprávy kontaktoval zástupce 35 zemí, mezi nimi i pár těch, které patří mezi mladé trhy, takzvané emerging markets. Sondoval i v České republice, Brazílii, Indii, Jihoafrické republice, Turecku, Rusku, Saúdské Arábii, Jižní Koreji, Polsku nebo třeba Mexiku.
MMF
Zpráva MMF
„Navzdory pokroku, jehož se dosáhlo s ohledem na problémy, zde převládá názor, že se neudělalo dost, aby se zastavilo šíření (finančního) stresu a snížila se interaktivita mezi fiskální politikou, hospodářským růstem a bankami.“
Současně fond nasimuloval i nejhorší možný scénář, který by mohl eurozónu potkat. V takovém případě by se mohl HDP eurozóny kvůli dalším potížím snížit až o pět procent, pokud politici nezačnou jednat a krize dostane ještě horší obrysy.
V případě, že by se krize v eurozóně ještě více prohloubila, dopady na nejchudší země světa by podle odhadu MMF byly v jednotlivých zemích různé. Někde by se situace zhoršila jen mírně, jinde naopak velmi výrazně. Nutnost vnějšího financování by se ale pro tyto země do konce příštího roku patrně zvýšila o zhruba 27 miliard dolarů (zhruba 561 miliard korun).
Mezinárodní měnový fond kritizuje eurozónu (zdroj: ČT24)
Evropská centrální banka chce ovšem udělat cokoliv, aby rozpadu eurozóny zabránila. Konkrétní plán ale ve čtvrtek neuvedla, což bylo pro trhy zklamání. Podle šéfa ECB Draghiho se bude jednat o nestandardní opatření. Součástí toho pravděpodobně bude i podání žádosti o snížení úroků z dluhu. „Musíme si projít všechny podmínky a pak uvidíme, zda to potřebujeme, anebo ne,“ uvedl italský premiér Mario Monti.
GALERIE
Španělská centrální banka Bank of Spain autor: J.J. GUILLEN, zdroj: Isifa/EPA
Itálie už pomoc odmítla, Španělsko zatím váhá. Vítá ale opatření banky na ochranu eura. „Španělsko bude dál plnit své závazky, které se týkají deficitu veřejných financí a snížení veřejného dluhu. A chceme pokračovat v reformách,“ dodal španělský premiér Mariano Rajoy.