Britové: USA chtějí zničit Londýn coby konkurenční finanční centrum

Londýn - V Británii se ozývají hlasy, že za obviněním z nedovolených obchodních transakcí s Íránem, které vůči britské bance Standard Chartered vznesly regulační úřady Spojených států, může být spiknutí. Myslí si to akcionáři banky i někteří politici, podle kterých může jít o snahu Američanů zdiskreditovat Londýn jakožto konkurenční finanční centrum. Obviněné bance poskytla nepřímou podporu i centrální Bank of England (BOE), která vyjádřila podiv nad jednostranným krokem amerického vyšetřovatele.

„Já si myslím, že je to soustředěná snaha, kterou zorganizovaly špičky americké vlády. Myslím, že se Washington tímto snaží vyhrát komerční válku a dosáhnout toho, aby se obchody přesunuly z Londýna do New Yorku,“ řekl člen finančního výboru britského parlamentu John Mann, který žádá, aby se případem začal zabývat parlament. 

Úřady státu New York banku Standard Chartered v pondělí obvinily, že v minulých letech umožnila Íránu takzvaně vyprat až 250 miliard dolarů (více než pět bilionů korun). Porušila tak prý zákaz přijatý v rámci ekonomických a politických sankcí proti Íránu. Americké sankce mají omezit financování íránského jaderného programu a teroristických skupin. Newyorské úřady tak banku popsaly jako nebezpečnou instituci.

Vedoucí oddělení finančních služeb státu New York Benjamin Lawsky navíc zveřejnil zápis z telefonátu jednoho z činitelů banky, který se neuctivě vyjádřil vůči americkým regulačním orgánům, a označil to za „zjevné pohrdání“ bankovním dohledem v USA. Banka nařčení odmítla a citát označila za poznámku o tom, že „kdosi řekl cosi o tom, co se říká“.

E-mail výkonného ředitele banky pro newyorskou pobočku
Zdroj: ČT24

Britské bance teď hrozí, že v USA přijde o bankovní licenci. Zákaz by se pravděpodobně vztahoval pouze na stát New York, právě tam se ale v rámci USA odehrává drtivá většina bankovních transakcí. Z toho důvodu také akcie banky od začátku týdne ztratily až čtvrtinu hodnoty, i když se dnes jejich kurz zotavil. 

Jedná se o soukromou akci ambiciózního úředníka?

Vedení banky nyní pracuje na strategii obrany a označilo Lawského údaje za obrovsky přehnané. Guvernér BOE Mervyn King se pozastavil nad jednostrannou povahou Lawského akce a postavil ji do protikladu s těsnou spoluprací amerických úřadů v případu manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami Libor u banky Barclays. Zatímco v případu Barclays úřady obou zemí zveřejnily koordinované zprávy po skončení vyšetřování, u Standard Chartered „jeden regulátor na rozdíl od všech ostatních šel na veřejnost v době, kdy se stále vede vyšetřování“, řekl King.

Lawského nekoordinovaný krok pobouřil i odpovědné činitele na americkém ministerstvu financí a v americké centrální bance. Pozorovatelé spekulují, že mladý úředník chce jít ve stopách bývalého vysoce ambiciózního kontroverzního státního zástupce New Yorku Eliota Spitzera, jehož tvrdé útoky na finanční sektor mu pomohly k dosažení funkce guvernéra státu.

Hon na britské banky pokračuje

Standard Chartered je za poslední týdny už třetí britskou bankou, která se v USA dostala do problémů. Britská Barclays v červnu přistoupila na to, že dobrovolně zaplatí pokutu asi 453 milionů dolarů (zhruba 9,1 miliardy korun), aby v USA a Británii urovnala obvinění, že manipulovala klíčovou mezibankovní sazbou Libor. O měsíc později upadla v nemilost další britská banka HSBC Holdings, kterou výbor amerického Senátu kritizoval za způsob, jakým dohlíží na podezřelé transakce. HSBC podle Američanů běžně dělala byznys v zemích, kde se snaží legalizovat výnosy z trestné činnosti pašeráci drog, teroristé a daňoví podvodníci.

Zástupce Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York Benjamin Lawsky v pondělí banku Standard Chartered označil za „záškodnickou instituci“, která si prý utajenými transakcemi s íránskými organizacemi a vládou mohla přijít na stovky milionů dolarů na poplatcích. Banka se tak měla chovat od roku 2001 do roku 2007. Standard Chartered obvinění rázně odmítla, s úřady prý v podobných případech v minulosti vždy spolupracovala.

„Banka nepopřela, že obchodovala s Íránci, tvrdí ovšem, že při tom neporušovala žádný předpis. Připouští, že z celkového počtu transakcí o objemu 250 miliard dolarů je diskutabilní možná tak jedna desetina procenta,“ informoval z Londýna publicista Ivan Kytka.

Banka se brání, že americké úřady se o ni v této souvislosti v minulosti už zajímaly a ona s nimi vždy plně spolupracovala. Management pondělní obvinění překvapuje. Záznamy prý dokládají, že Standard Chartered měla snahu se řídit a v drtivé většině případů se také řídila pokyny amerických regulátorů, aby zabránila financování íránského jaderného programu i teroristických organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...