Berlín - Evropská centrální banka (ECB) by podle Bruselu měla od příštího roku dohlížet na všechny banky v eurozóně, včetně družstevních záložen a spořitelen. Informaci přinesl německý deník Handelsblatt, který se odvolává na informace z Evropské komise (EK). Opatření je součástí návrhu zákona o bankovním dozoru, který má komise předložit 11. září. Ovšem s rozšířením dozoru na všechny bankovní ústavy nesouhlasí Německo.
Brusel: ECB by měla dohlížet na všechny banky v eurozóně
Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová, německá ministryně spravedlnosti
„Plány na bankovní dozor pro systémově relevantní banky jsou na evropské úrovni na programu jednání. U spořitelen a družstevních záložen, které se těší velké důvěře a velmi dobře prošly krizí, není ale potřeba dodatečná kontrola.“
Na červnovém a zatím posledním summitu Evropské unie německá kancléřka Angela Merkelová avizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Zatím se má nové opatření podle deníku vztahovat jen na státy eurozóny. Ve zbývajících zemích EU, tedy i v Česku, bude dál bankovní dozor spadat pod příslušné národní regulátory.
Pro je také Francie
Naopak dohled nad všemi bankami podporuje francouzský prezident François Hollande a Brusel, který byl přípravou reformy pověřen červnovým summitem, se přidal na jeho stranu.
„I spořitelny a záložny jsou velkými hráči na finančních trzích,“ prohlásil europoslanec za Německo Sven Giegold, podle něhož tyto ústavy chtěly využívat výhod velkých bank například při jištění vkladů. „Pak s nimi není možné z pohledu dozorového práva nakládat jako s malými bankami,“ dodal představitel Zelených.
Každodenní dohled nad bankami by měly dál provádět národní orgány, jako je v Německu Bafin a Bundesbanka. ECB by měla zakročit jen tehdy, když zjistí nebezpečná rizika. Evropská banka nemůže převzít kontrolu nad úplně všemi oblastmi bankovního dozoru, píše list. Podle informací z Bruselu se to týká například ochrany zákazníků.
Deutsche Bank
Brusel by přitom dozorovou pravomoc podle Handelsblattu nejraději svěřil loni založenému Evropskému bankovnímu úřadu (EBA). Ten však prý ztratil důvěru vlád a bank kvůli chybám při zátěžových testech finančních ústavů. Proto se zrodila myšlenka pověřit dozorem ECB.
Návrh normy o bankovním dozoru má patřit k současným prioritám komise a kromě evropského komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera se na jeho vzniku podílí i šéf EK José Barroso. Intenzivně spolupracují s ECB a osobně se na přípravách podílí také její prezident Mario Draghi.