Berlín - Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dnes by země měla splatit dluhopisy za více než tři miliardy eur, které jsou ve vlastnictví ECB. Člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen německému listu Frankfurter Rundschau řekl, že odchod Řecka z eurozóny považuje za zvládnutelný, lepší by ale podle něj bylo setrvání země v měnové unii. Řečtí činitelé mezitím potvrdili, že se pokusí dokončit plán dodatečných úspor v objemu 11,5 miliardy eur (asi 287,7 miliardy korun), který je podmínkou k tomu, aby země dostala od zahraničních věřitelů další část úvěru.
„Zaprvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii,“ podotkl Asmussen. „Zadruhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A zatřetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný,“ dodal.
Asmussen ale také upozornil, že takzvaný „Grexit“, tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. „Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo,“ řekl bankéř v rozhovoru.
Martin Prokop, analytik Next Finance:
"Odchod Řecka z (měnové) unie by až tak obtížný nebyl, je to totiž poměrně malá ekonomika v porovnání s eurozónou. Náklady na jeho odchod by nebyly tak velké, jak si politici myslí. Mohlo by to pouze krátkodobě ohrozit paniku na trzích, ale jinak to bude mít pro eurozónu pozitivní dopad."
Některé členské země eurozóny, které drží Řecko finančně nad vodou, nicméně odmítají další peníze zadlužené zemi poskytnout, pokud neuvidí, že Řecko začalo pracovat na slíbených reformách. Mezi nimi je třeba Finsko, jehož ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb zopakoval, že pokud Řecko neprosadí strukturální reformy, další pomoc ze slíbeného programu je vyloučena.
Ministr financí Jannis Sturnaras už se proto setkal se svými náměstky a s ministrem práce Jannisem Vrutsisem, aby s nimi dojednal podrobnosti ještě před sérií klíčových jednání. Ta během tohoto týdne povede premiér Antonis Samaras.
Ve středu má totiž do Atén namířeno lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který zároveň předsedá schůzkám ministrů financí eurozóny. Řecký premiér má dále na programu páteční schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně a v sobotu se v Paříží setká s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.
ESM by měl začít fungovat co nejdříve
Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). „ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF,“ řekl.
Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM a zvažovaný fiskální pakt jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu přitom Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.
Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.
