Nejvíc Čechů pobírá měsíčně mzdu v rozmezí mezi 18 000 a 24 000 korunami hrubého. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé vydělávající od 24 000 do 30 000 korun, tvoří přibližně pětinu vydělávajících. Třetí nejpočetnější skupinou jsou lidé s platem od 12 000 do 18 000 Kč. Pět procent Čechů pak pracuje za méně než 12 000 korun.
Za vysokými platy do IT, za nízkými do supermarketu
Jednou z kategorií s nejvyššími platy, kterou průzkum Platy.cz sleduje, jsou informační technologie (IT). Průměrný plat v tomto odvětví činí 37 197 korun. Velkou výjimkou je v oboru IT plat pod 24 000 korun, na více než 72 000 korun si měsíčně přijdou čtyři procenta lidí pracujících v této oblasti.
Výrazně nižší platy mají naopak lidé pracující například v supermarketech nebo hypermarketech. Průměrný plat v kategorii prodej zboží konečnému spotřebiteli činí 20 940 korun. Méně než průměrný plat v této kategorii přitom dostane více než polovina pracovníků a až 17 procent vydělá méně než 12 000 Kč.
Mzdy rostou, ale pomaleji než inflace
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí podle červnových údajů Českého statistického úřadu vzrostla meziročně o 845 korun na 24 126 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 3,6 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se ale mzda snížila o desetinu procenta.
Podobnou situaci Česko zažilo například v roce 1998, tedy v roce, kdy hokejisté přivezli z Nagana zlaté medaile. Česko bylo tehdy v hluboké recesi a průměrně vydělávající Čech měl na výplatní pásce něco málo přes 11 000 korun. Mzdy tehdy rostly pomaleji než ceny v obchodech, naopak nezaměstnanost se rychle zvyšovala.
Tehdy vyšli do ulic odboráři a poprvé v historii i státní úředníci. Tlačili na zvýšení svých platů a změny v zákonech. „Já se těm lidem vůbec nedivím, vždyť jejich reálné mzdy klesnou o 20 procent,“ prohlašoval tehdy Richard Falbr, v té době předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
