Podpora zelené energie poškozuje českou ekonomiku

Praha - Podpora obnovitelných zdrojů má vážný dopad na českou ekonomiku, zjistila studie společnosti Next Finance. Bez jejich podpory by například deficit státního rozpočtu mohl být v příštím roce o 14 procent nižší. Obnovitelné zdroje silně zatěžují rodinné rozpočty, stát i hospodaření podniků, vyplývá ze závěrů. „Kdybychom nepodporovali obnovitelné zdroje, mohli jsme zrušit daň z nemovitostí i dálniční poplatky a ještě by nám tři miliardy korun zbyly,“ uvádí studie.

Česká republika má na hlavu druhé nejvyšší investice do zelených energií na světě. Před námi jsou pouze Němci. Bohatší státy jako Francie, Holandsko či Amerika investují podstatně méně. Podle Vladimíra Pikory z Next Finance je to dáno českým systémem, který nahrává určité velmi omezené skupině lidí, která na stávajícím systému výrazně profituje.

V České republice investujeme mnohem více než v bohatších a vyspělejších zemích. Máme tu několik zdrojů, které umožňují paralelně financovat zelenou energii a vedle toho máme ještě něco, co nikde jinde nemají, a to jsou akcie na doručitele. „Systém, kdy nikdo neví, kdo vlastní společnosti, které vydělávají na podpoře zelené energie, umožňuje myšlenku, že právě politici a regulátoři a všichni ti, kteří ten systém vymysleli, chtějí, abychom do zelené ekonomiky co nejvíc investovali a měli nadprůměrné výnosy,“ uvedl Pikora.

Podpora obnovitelných zdrojů jen za letošní rok stojí 38 miliard korun. Z toho stát přispívá částkou 11,7 miliardy korun, další část hradí spotřebitelé v cenách elektřiny. Průměrná rodina platí ročně za obnovitelné zdroje podle propočtů Next Finance 1 047 korun. Většina z toho jde na podporu solárních elektráren.

Větrná turbína
Zdroj: Jiří Řezáč/ISIFA

Některé domácnosti vůbec netuší, že zelenou energii podporují

Zkušenosti ze světa ukazují, že není potřeba mít tolik zdrojů financování. Podle Pikory můžeme alternativně přejít k demokratickému způsobu financování, kdy by se každý spotřebitel rozhodl, zda vůbec chce zelenou energii podporovat. Ukazuje se, že 16 procent domácností se domnívá, že nikterak nepodporuje zelené energie. 77 procent domácností uvádí, že by chtěly podporovat zelenou energii maximálně stokorunou ročně. Ve skutečnosti ale všichni podporují zelenou energii desetkrát více. Ukazuje se tedy, že domácnosti chtějí podporovat zelené energie, ale v menší míře, než je teď ve skutečnosti podporujeme. 

Jedna pětina české energie jde na export. „My vyvážíme to, co dotujeme, a protistrana to kupuje za tržní cenu. Pro nás je to tedy ztráta. Zelená energie je dražší než tržní energie,“ upozorňuje Pikora. 

Příští rok však stát již na obnovitelné zdroje poskytne méně než 11,7 miliardy korun, což ve výsledku přinese další růst cen elektřiny. Vážný dopad mají obnovitelné zdroje také na průmysl, který kvůli nim více platí za elektřinu. „Při podpoře dané v roce 2011 průmysl podpořil obnovitelné zdroje částkou 8,2 miliardy korun, která mohla jít do investic za účelem zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu nebo do výzkumu,“ uvádí studie. 

Zaměstnanost díky rozvoji zelené energie stoupla

Pozitivně se ale sektor obnovitelných zdrojů podle Next Finance projevil ve snížení nezaměstnanosti. „Díky podpoře obnovitelných zdrojů vzniklo v ČR navíc 28 tisíc pracovních míst,“ tvrdí studie. Například ve fotovoltaice však bude výroba časem více automatizovaná a počet zaměstnanců se bude snižovat.  

V dalších letech povede systém podpory obnovitelných zdrojů podle studie ke státním výdajům ve výši tři čtvrtě bilionu korun. To i navzdory tomu, že Energetický regulační úřad chce podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014 zastavit. Stávající zdroje mají totiž garantovanou návratnost v některých případech i na 20 let.

Svět od podpory zelené energie ustupuje

Celosvětovým trendem v současnosti je omezování podpory zelených energií. „V Německu se ten systém rozbujel do takové míry, že si ho ani Němci nemohou dovolit. Uvědomili si, že energii podporují nezdravě, proto od příštího roku plánují snížit velkým solárním elektrárnám podporu o třicet procent a těm malým, které jsou na střechách, o dvacet procent. Některé země, například Řecko, došly tak daleko, že vzhledem ke své ekonomické situaci zrušily podporu úplně. Jiné země, jako například Španělsko, ji výrazně omezily. Někteří ji omezili částečně, jako výše zmiňovaní Němci,“ informoval Pikora. 

Podle Pikory by ušetřené peníze ze zelených dotací měly jít do zateplení a výzkumu, abychom v budoucnu potřebovali méně energie a abychom mohli využít lepší technologii. „Například náklady na výrobu solárních článků jsou každým rokem levnější. Myslím si, že není optimální vrhnout se na to dnes, protože za rok za dva bude technologie mnohem dál,“ uzavřel Pikora.