Praha - Podle nejaktuálnějších dat OECD je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací čistého lihu na osobu starší patnácti let. Průměrný Čech vypije 12,1 litru čistého lihu ročně. Nejvíce alkoholu se spotřebuje v pivu. Spotřeba zlatého moku sice klesá, ale pijí se zas silnější piva. Pozadu nejsme ani v pití vína – jeho spotřeba od roku 1989 významně roste. Současná prohibice pivovarníkům a vinařům přeje, naopak výrobce silnějších lihovin škrtí. Obchodním řetězcům i menším obchodníkům už způsobila ztrátu 150 milionů korun.
OECD: Česko světově čtvrté ve spotřebě čistého lihu na osobu
Dostupnost alkoholu roste. Největší nárůst je u značkového dvanáctistupňového sudového piva. Kontinuální nárůst ukazuje i klasické desetistupňové pivo. Drobný nárůst je rozpoznatelný také u tuzemáku. Naopak dostupnost vín je rozkolísaná.
Vývoj dostupnosti alkoholu
Jak se vyvíjí spotřební daň, aneb kolik se sype do státní kasy
Na spotřební dani z alkoholických nápojů se dlouhodobě vybírá částka kolem 10 miliard korun ročně. Podle studie je zřetelné, že nejvíc se vybere na minerálních olejích a pak hned na cigaretách. Podíl výběru z vína na významnosti ztrácí.
Spotřební daň
Pití alkoholu rozpočet státu značně zatěžuje
- V oblasti léčby chorob způsobených alkoholem jsou odhadované roční náklady systému 2,6 miliardy korun. Tyto náklady nejsou veřejnému zdravotnictví nijak kompenzovány.
- Ještě vyšší přímé náklady jsou v případě alkoholu odhadovány v důsledku porušování zákonů a páchání přestupků. Naši policii, soudy, státní zastupitelství a podobně takto alkohol ve společnosti přijde ročně na přibližně 5,5 miliardy korun.
- Předčasná úmrtí v důsledku spotřeby alkoholu především znamenají pro stát výpadek na straně daňových příjmů, ačkoli je pravdou, že zároveň přináší snížení nákladů na důchodový systém.
Zdravotní náklady státu
Obchodníkům dělá prohibice hluboké vrásky - počítají škody
Obchodníci budou po státu požadovat náhradu škody, pokud bude prohibice trvat delší dobu. Zákaz prodeje lihovin tvrdě dopadá hlavně na specializované obchody s alkoholem, kterým se obrat propadl o desítky procent. Velké obchodní řetězce přicházejí kvůli zákazu prodeje lihovin denně o miliony na tržbách.
„V řetězci Coop tvoří prodej lihovin asi dvě procenta obratu, denní ztráta na výnosech z prohibice se tak pohybuje kolem 300 000 korun,“ řekl šéf řetězce Zdeněk Juračka. Tuzemské restaurace přicházejí kvůli prohibici na tržbách každý den v průměru o 15 až 20 procent.
Tvrdému alkoholu na nějakou dobu odzvonilo, vinaři a pivaři si mnou ruce
Tvrdý alkohol uklidili z regálů do krabic i menší prodejci, restaurace či vinotéky. Prázdná místa po láhvích alkoholu tak musí vyplnit náhradní výzdoba - zákazníci ve velkém objednávají víno a pivo.
„Po zavedení prohibice nám skokově vzrostly objednávky. Nárůst evidujeme v desítkách procent. Zákaz tvrdého alkoholu vnímáme jako ideální příležitost, jak některé zákazníky přivést k vínu,“ říká Lucie Krajná, majitelka společnosti Bon Vivant.
GALERIE
Víno zdroj: ČT24
Likérky reagují na prohibici - mění třeba výrobní strategie
Tuzemské likérky začaly ihned reagovat na omezení dovozu lihovin na Slovensko. Některé mění své výrobní plány a nahrazují původní výrobky zbožím pro jiné trhy. S pomocí oborového sdružení se snaží apelovat na evropské orgány kvůli zmírnění dosavadního zákazu prodeje v Česku. Legální výrobci si zároveň stěžují, že ačkoli řadu let upozorňují na černou výrobu, nakonec na to doplatí jen oni.
Slovensko, podobně jako dříve Polsko, zakázalo dovoz a prodej českého alkoholu od dnešních 17:00. Podle mediálního zástupce největší české likérky Stock Jiřího Janouška podlehly zřejmě slovenské státní orgány tlaku domácích výrobců lihovin, kteří se snaží využít situace.
„Drtivá většina alkoholu z ČR je na Slovensku ve standardním spotřebitelském balení od renomovaných výrobců a tato známá jména nepředstavují pro slovenského spotřebitele žádné nebezpečí nebo problém,“ dodal Janoušek.