Dostal jsem dům od tetičky, musím platit darovací daň?

Praha – Daň darovací spolu s daní dědickou a daní z převodu nemovitostí patří do tzv. majetkových daní. Předmětem daně zde ale není příjem nebo majetek, ale převod majetku z jedné osoby na druhou. V případě darovací daně, které se budeme věnovat v tomto díle Poradny portálu ČT24, jde o bezplatný převod, kdy dárce i obdarovaný jsou fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR.

Poplatníkem, tedy tím, kdo daň platí, je nabyvatel. Dárce je ručitelem. Pokud tedy darujete někomu nějaký majetek a daň nezaplatí obdarovaný, bude chtít finanční úřad daň po vás. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Jde jak o majetek nemovitý, tak o movité věci či jiný majetek (peníze, akcie…) či majetkový prospěch (typicky např. osobní věcné břemeno práva bydlení a užívání v darovaných nemovitostech). Předmětem darovací daně naopak není například nabytí majetku děděním nebo nabytí majetku, kdy je tento příjem daněn daní z příjmů.

Základem daně je cena bezúplatně získaného majetku, snížená o případné dluhy spojené s tímto majetkem. Cenu stanoví znalec na základě zákona o oceňování majetku ke dni nabytí majetku. Jenže darovací daň se neplatí vždy. Nejbližší příbuzní jsou od ní osvobozeni. Za tímto účelem se osoby podle příbuznosti dělí do tří skupin:

Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnuci, vnučky) a manželé. Do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné, tedy sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a v neposlední řadě také tzv. spolužijící osoby, tedy osoby, které s dárcem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost (např. druh a družka, pokud splňují tyto zákonné předpoklady). Do III. skupiny patří ostatní fyzické nebo právnické osoby.

Podstatné je, že od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny. Osvobození převodu majetku ve III. skupině lze uplatnit jen v případech v zákonu uvedených. Např. u movitých věcí, peněz nebo cenných papírů, a to do výše 20 000 korun. Daň se vybírá z částky přesahující tento limit.

Sazby daně se pohybují od 1 procenta do 40 procent v závislosti na příbuzenském vztahu (skupině osob) a výše základu daně (§ 12 až 14 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí).

Daňové přiznání nepodávají osoby zařazené do I. a II. skupiny a v zákonu jmenovaných případech (např. dar do 20 000 Kč) ani osoby patřící do III. skupiny. V ostatních případech musí tyto osoby podat daňové přiznání k dani darovací správci daně (finančnímu úřadu) do 30 dnů ode dne, kdy došlo k nabytí majetku. V přiznání poplatník uvádí jen údaje podstatné pro stanovení daně. Součástí daňového přiznání je ověřená kopie dokladu dokládající vlastnický vztah k majetku a znalecký posudek o ceně majetku. Posudek o ceně se nevyžaduje v případě, že se jedná o převod, který je od daně osvobozen, a dále jde-li o pozemek bez trvalých porostů a staveb. Finanční úřad na základě přiznání daň vypočítá a vyměří v tzv. platebním výměru. Tuto daň je nutné zaplatit do 30 dnů od doručení výměru.