Lucemburk - Evropská komise by již brzy mohla přijít s žádostí o poskytnutí dalších peněz do rozpočtu EU. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by okamžité odmítnutí případné žádosti Bruselu bylo krátkozraké a populistické. Pokud by komise požádala o deset miliard eur, jak napsal nedávno například týdeník European Voice, pak by z této sumy na Česko připadlo zhruba 200 milionů eur (asi pět miliard korun).
Kalousek: Ihned odmítnout přispět do rozpočtu EU by bylo populistické
Kalousek zdůraznil, že jde o „virtuální debatu“, protože Evropská komise zatím státy o žádné dodatečné peníze pro rozpočet nepožádala. „Pokud má Evropská komise výrazné potíže s cash flow, tak je má proto, že nedokáže včas vyplatit prostředky zemím, které čerpají kohezní pomoc. A pokud nebudou těm zemím, které kohezní pomoc čerpají, prostředky propláceny včas, tak hrozí výrazné problémy v jejich veřejných rozpočtech,“ uvažuje Kalousek.
Pokud by nicméně ČR oficiální žádost o další peníze obdržela, vyžádalo by si to odborné i politické diskuze. Významné by bylo i to, jakým způsobem by komise svou žádost odůvodnila. Žádost o poskytnutí dodatečných fondů by mohla přijít už v příštích týdnech.
Ilustrační foto
Posílení bankovní supervize? Konec roku je nereálný, tvrdí Kalousek
Evropská komise má také ambici schválit ještě letos dohodu o posílení bankovního dohledu. „Řada z nás, a já do té řady patřím, je přesvědčena, že má-li to být skutečně uděláno kvalitně a projednáno tak, aby to bylo funkční, tak termín konce roku 2012 je naprosto nereálný,“ řekl v Lucemburku Kalousek po setkání s kolegy z EU.
Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank.
Eurozóna
Pro ČR je klíčová kromě souběžného projednávání s dalšími částmi bankovní unie například otázka vyváženosti hlasovacích práv v Evropském bankovním úřadu (EBA). Zřejmě nejcitlivější je pak otázka pravomocí domácího regulátora ve vztahu k regulátorům mateřských společností, neboť v Česku je dominantní část bankovního trhu tvořena dceřinými společnostmi zahraničních mateřských firem. „(ČR) si nemůže proto dovolit, aby domácí regulátor, v našem případě je to Česká národní banka, neměl konečné slovo,“ podotkl Kalousek.
Daň z finančních transakcí zatím v ČR zavedena nebude
Slovensko se mezitím rozhodlo připojit k zemím, které chtějí v rámci takzvané posílené spolupráce části unijních států zavést daň z finančních transakcí. Česká republika podle ministra financí nebude takové možnosti bránit, sama se ale připojit nehodlá. K iniciativě se podle Kalouska rozhodlo připojit už 11 zemí. „Dnes Slovensko oznámilo, že přistupuje,“ podotkl v Lucemburku Kalousek. „To znamená, že je dostatek zemí, které mohou onu posílenou spolupráci realizovat,“ dodal.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Česká republika má jasnou pozici. Nechce a nebude blokovat posílenou spolupráci zemí, které se rozhodly k dani z finančních transakcí. Nicméně Česká republika sama v žádném případě tuto daň zavést nechce.“
Kalousek tvrdí, že za předpokladu, že bude tato daň zavedena jen v některých státech, tyto země riskují, že se finanční transakce přesunou jinam. „Není to nic, co by ohrožovalo jednotný finanční trh,“ podotkl Kalousek. „Naopak v rámci jednotného finančního trhu ty země riskují, že se řada operací bude odehrávat jinde než u nich,“ dodal ministr.