Praha - Vláda schválila tzv. finanční ústavu, tedy návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který omezuje zadlužení státu a umožňuje vznik rozpočtové rady. Zákon, který předložilo ministerstvo financí, také počítá se zpřísněním rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy. Zákon by v případě schválení parlamentem měl platit od roku 2014. Ministr financí Miroslav Kalousek očekává, že návrh ještě dozná změn.
Vláda dala finanční ústavě zelenou
„Pokud bude návrh přijat ústavní většinou v Poslanecké sněmovně a Senátu, bude mít ČR ústavní pravidla pro udržování zdravých veřejných rozpočtů a pojistky proti zadlužování nejen státu, ale i územních samosprávních celků. Strana LIDEM – liberální demokraté finanční ústavu plně podporuje,“ řekla k návrhu místopředsedkyně vlády a předsedkyně přípravného výrobu strany LIDEM – liberální demokraté Karolína Peake.
Pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda podle návrhu požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. Vláda by přitom měla první aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. „Dnes se pohybujeme kolem 41 procent zadlužení,“ připomněl Kalousek.
Miroslav Kalousek
Kalousek zdůraznil, že schválení návrhu vládou předcházela dlouhá politická diskuse a snaha o společný kompromis. „Jde o ústavní zákon, bez hlasů opozice ho nelze prohlasovat,“ řekl ministr. Ten si je vědom toho, že bude ještě následovat vyjednávání ve sněmovně a návrh dozná změn.
Na provoz nově vzniklé Národní rozpočtové rady má jít asi 50 milionů korun. „Jsme přesvědčeni, že se to daňovému poplatníkovi vyplatí,“ konstatoval premiér.
Národní rozpočtová rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. Rada by měla mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit jej, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Členové rady budou podle návrhu jmenováni parlamentem, nezávisle na vládě.
Opozice chce některé parametry zákona změnit. Pokud by prošla v současné podobě, mezi nutné kroky jakékoliv vlády by už v roce 2014 patřilo třeba snížení platů politiků o pětinu, zmrazení platů státních zaměstnanců, žádné peníze do zdravotnictví navíc a seškrtání dvaceti miliard. „Je to takové trošku pokrytectví, že oni to chtějí hodit až na tu další vládu,“ řekl na konci srpna stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD). „Finanční ústava je takový klíčový parametr, že má svou hodnotu její přijetí, eventuelně i pokud bychom tu hranici museli zvednout,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
GALERIE
videogallery_273253
Dále vláda podpořila souhlasným stanoviskem poslanecký návrh Lenky Andrýsové (LIDEM), Heleny Langšádlové (TOP 09) a Ivana Fuksy (ODS) na ztransparentnění poskytování dotací z prostředků krajů.
Zrušit politickou stranu? Kvůli účetnictví
Na žádost sněmovny, která kontroluje povinnost stran dodávat zprávy o svém hospodaření, vláda zřejmě navrhne Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) rozpustit Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ). Ke zrušení spějí podle materiálu ministerstva vnitra i Národní strana, Strana podnikatelů a živnostníků a „Mírové hnutí 2007“. Už v roce 2010 a 2011 měly tyto subjekty pozastavenou činnost, protože opakovaně nepředložily sněmovně výroční finanční zprávy nebo dodaly dokumenty neúplné.
Ilustrační foto
Vláda má na programu také dlouhodobý plán přípravy státu na nárůst počtu nemocných Alzheimerovou chorobou a sérii reakcí ministerstev na závěry kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu. I když v pondělí ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) potvrdil, že vládě předložil návrh na výměnu hlavního hygienika, v oficiálním programu jednání tento bod chybí.