Nečas má z bankovní unie strach, podle Klause je celá myšlenka protimluv

Praha – Zavedení jednotného bankovního dohledu by znamenalo pro Českou republiku velký problém, tvrdí premiér Petr Nečas s tím, že pokud by zdejší banky změnily svůj právní statut z dceřiných společností na pobočky, převzal by dle něj nad nimi dozor regulátor mateřské filiálky. Tím by v případě existence bankovní unie byla právě ECB. Prezident Václav Klaus pak označil celou myšlenku bankovní unie za umělé, nepřímé, nedobré řešení.

Naopak podle ekonoma Pavla Mertlíka, rektora vysoké školy Bankovní institut, je situace příliš nafouknutá a zavedením společného bankovního dohledu se z pohledu ČR a českého bankovnictví nic podstatného nezmění. I nadále by podle Mertlíka případné pobočky spadaly pod správu ČNB.

Václav Klaus

„Bankovní unie je pro ekonoma protimluv, zabývám se půl století vážně studiem ekonomie a přiznám se, že tento termín jsem nikde v žádné knížce, učebnici, článku nečetl. To se najednou zrodilo v hlavě někoho letos na jaře, když už hledal, s čím by zase novým přišel, jak zachránit situaci.“

Nečas vidí v dohledu hrozbu

Petr Nečas se odmítáním společného dohledu nad bankami snaží zabránit tomu, aby zdejší banky, z 95 procent dceřiné společnosti zahraničních finančních domů, podléhaly cizímu dozoru, který velmi pravděpodobně připadne Evropské centrální bance (ECB). Tento scénář ale může nastat bez ohledu na vůli české vlády. Pokud by totiž zdejší banky změnily svůj právní statut z dceřiných společností na pobočky, kontrolu nad nimi by převzal regulátor mateřské filiálky. A tím by v případě existence bankovní unie byla právě ECB.

S argumentací premiéra Nečase souhlasí Česká národní banka. Shodný názor předložila kabinetu už v době přípravy stanoviska České republiky. Nespokojení jsou i Švédové, Britové, Němci a mezi experty na evropské právo převládá skepse z legality možných nových pravomocí ECB.

Vojtěch Belling, Nečasův eurotajemník:

„Musíme zajistit garance před ztrátou kontroly nad likviditou ve zdejších bankách, k čemuž by mohlo dojít, pokud by banky změnily statut z dceřiných společností na pobočky. Český souhlas s bankovní unií je podmíněn ziskem některých garancí v této oblasti.“

„Je to velmi citlivé téma. Každá vláda se snaží ujistit lidi, že depozita, která si uložili do bank, zůstávají v zemi a slouží k úvěrování podniků a domácností v dané zemi,“ podotkl hlavní ekonom ING Vojtěch Benda.

Zablokovat bankovní unii je připraven i Londýn

Velká Británie je stejně jako Česká republika připravená zablokovat vznik jednotného evropského dohledu nad bankami. Oznámil to britský premiér David Cameron během druhého dne bruselského summitu.

Britský premiér David Cameron
Zdroj: Remy de la Mauviniere/ČTK

Mertlík se domnívá, že se dohledem v podstatě nic nezmění

V současnosti kontrolu nad českými bankami vykonává Česká národní banka, dohled nad zahraničními bankami, které jsou akcionáři českých bank, vykonávají dohledové orgány zemí, v nichž tyto banky mají své sídlo. Přesunem dohledové agendy z národních orgánů na ECB dojde pouze k tomu, že tento dohled na konsolidovaném základě namísto bankovních dohledů jednotlivých zemí bude vykonávat ECB. Postavení ČNB se nezmění – nadále bude vykonávat dozor nad českými bankami a eventuální přeměnu české banky na pobočku zahraniční banky musí schválit.

„Základní problém je v tom, že v situaci, kdy česká banka vlastněná zahraniční bankou, tak kdyby se její matka dostala do potíží, tak se to té české banky dotkne bez ohledu na to, zda je Česko součásti měnové unie, či ne.“

Pokud ČR vstoupí do eurozóny, přešel by ovšem dohled nad českými bankami z ČNB na ECB. Pak by mohla eventuálně nastat situace, že ECB by s transformací některých českých bank vlastněných ze 100 procent zahraniční bankou na pobočku zahraniční banky mohla – možná na rozdíl od ČNB - souhlasit. Ani v takovém případě se ale není třeba obávat ztráty likvidity v ČR – eurozóna jako celek si udržuje dlouhodobě vysokou hladinu likvidity a péče o likviditu bankovní soustavy eurozóny je klíčovou funkcí ECB.

V jednotné regulaci nevidí problém ani bývalý guvernér ČNB

Bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer vnímá plán bankovní unie jako pozitivní a tvrdí, že k němu musí dojít, protože nadnárodní charakter bank komplikuje národní regulaci. „Banky nadále budou subjektem regulace. Jsou to české entity, pokud zůstanou českými akciovými společnostmi a nebudou se transponovat do poboček zahraničních bank, a jejich managementy jsou plně zodpovědné za fungování těchto institucí,“ zmínil ve Světě o osmé na Rádiu Česko.

Příklady bank a jejich zahraničních matek

  • Česká spořitelna - Erste Bank
  • ČSOB - KBC
  • Komeční banka - Société Générale
  • Unicredit Bank ČR - UniCredit Bank Austria

Jak se k dohledu staví špičky EU

„Musíme vyřešit problémy eurozóny a získat zpět důvěru - tato důvěra povede k růstu. Dnes večer jsme s bankovní unií získali zpět stabilitu a účinné mechanismy potřebné k tomu, abychom se zítra vyhnuli bankovní krizi. Myslím, že pro trhy i veřejné mínění, pro všechny, kteří čekají, až se Evropa dostane zpátky na správnou cestu, to byl dobrý večer,“ říká francouzský prezident Francois Hollande.

„Chci zopakovat, že je velmi ambiciózní, aby se ministři financí dohodli na právním rámci rychle. Neměli bychom zklamat trhy tím, že budeme znovu a znovu přicházet s krátkodobými prohlášeními. Důležité je, že vznikne bankovní dohled hodný svého jména. Ten musí fungovat, než budeme moci mluvit o rekapitalizaci bank,“ doplňuje německá kancléřka Angela Merkelová.

„Je naléhavě nutné ustavit jednotný mechanismus dohledu, abychom předešli bankovním rizikům a přeshraniční nákaze. Právě proto Evropská rada v noci vyzvala k rychlému postupu s cílem dohodnout legislativní rámec do 1. ledna 2013. Jakmile se na něm shodneme, jednotný mechanismus bankovního dohledu by mohl začít fungovat v průběhu roku 2013,“ tvrdí prezident Evropské unie Herman van Rompuy.

Eurozóna chce, aby bankovní unie fungovala od roku 2013

Eurozóna ale vnímá bankovní unii jako nutnost a chce, aby začala fungovat během roku 2013. Podle prezidenta EU Hermana van Rompuye se díky její možné existenci už nebudou opakovat hluboké bankovní krize. Cílem, na němž se lídři v Bruselu shodli, je domluvit se na právním rámci dohledu. Ten by měl být zpracován do konce letošního roku. Měl by se týkat zatím pouze zemí platících eurem. Supervizi bude provádět Evropská centrální banka. Sledováním většiny finančních ústavů pověří národní regulátory, bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.