Praha – Statistiky ukazují, že v Česku končí téměř polovina manželství rozvodem. Ne vždy ale rozvod udělá za manželstvím definitivní tečku, a to zejména v případě, že ze soužití manželů vzešly děti. Pak obvykle přichází na řadu situace, kdy jeden z rodičů musí platit alimenty. Ty vyměří soud, už ale není předem dáno, do kdy má rodič povinnost alimenty platit. A tak se často stává ukončení vyživovací povinnosti na dítě jednou z nejspornějších otázek týkajících se alimentů.
Dceru vyhodili už ze třetí školy, musím jí dál platit alimenty?
Předně je třeba zdůraznit, že neexistuje žádná hranice věku dítěte, po jejímž dovršení by rodič již nemusel alimenty platit. O ukončení placení výživného (stejně jako o jeho započetí) může autoritativně rozhodnout pouze soud, nikoli rodič svým rozhodnutím. Zákon stanovuje velmi jasně, že nežijí-li rodiče spolu, upraví soud rozsah vyživovací povinnosti, nebo schválí jejich dohodu. Přestože je soudům ve věci výživného ponechána poměrně velká rozhodovací volnost, zmiňme alespoň obecná pravidla týkající se ukončení vyplácení alimentů.
Příprava na budoucí povolání (zejména škola) je faktorem, který může povinnost rodiče platit velmi výrazně prodloužit. Rodič není povinný platit dítěti pouze jeden pokus o studium např. na vysoké škole, nýbrž více. Musí to být ovšem v souladu s dobrými mravy – v případě pochybností je nutno se obrátit znovu na soud.
Nejčastěji k ukončení vyživovací povinnosti dochází tehdy, když dítě ukončí školní povinnosti a nastoupí do pracovního procesu. Povinný samozřejmě vždy může nabýt dojmu, že je výplata alimentů v rozporu s dobrými mravy, pak se musí s žádostí o ukončení povinnosti platit alimenty obrátit na soud.
Důvodem k ukončení výplaty výživného nejsou přivýdělky dítěte typu brigády (ať jsou jakkoli veliké), nýbrž soustavná práce, jejíž pomocí si vydělává dítě na živobytí. Důvod pro ukončení výplaty výživného není ani řádné ukončení studia zletilým dítětem a formální zápis na úřad práce. Pokud dítě nemá odpracován potřebný čas, nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti, a vyživovací povinnost v principu tedy dál trvá. Pokud by se rodiči zdálo, že dítě pracovat dlouhodobě odmítá či něco podobného, může se pokusit obrátit na soud.
I se změnou výše výživného je potřeba jít k soudu
Soud je obecně v případě výplat alimentů jediným arbitrem. Skrze něj prochází i jakékoliv snížení nebo zvýšení alimentů. Soudci by teoreticky ve svém rozhodnutí měli (není to povinné) vycházet z pokynu ministerstva spravedlnosti určujících procentuální výměru, kterou by měl platit rodič (povinný) svému dítěti.
Orientační výpočet výše alimentů
Zajímavostí je, že i tehdy, když spolu manželé žijí, může jeden z nich podat k soudu návrh na určení výživného, a to tehdy, když druhý manžel dlouhodobě nepřispívá na dítě.
Na závěr ještě podstatná informace o vztahu výživného a exekuce. Výživné se chápe jako přednostní pohledávka, tj. pokud se nachází povinný rodič v dluzích, výživné je uspokojováno v první řadě.