Řekům se do privatizace státního majetku nechce

Podle předsedy privatizačního úřadu Takise Athanasopulose by Řecko mělo získat z prodeje či pronájmu státního majetku příští rok asi 2,5 miliardy eur. V roce 2013 by to mělo být 2,4 miliardy, o rok později 1,1 miliardy a v roce 2015 asi 3,4 miliardy eur.

Doposud dostaly Atény z prodeje nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, třebaže privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požadují mezinárodní věřitelé za své úvěry. Nedostatečný pokrok je odrazem obecné neochoty řeckých politiků prodávat státní majetek.

Proti privatizaci se v parlamentu staví opozice i část vládní koalice. Demokratická levice (DIMAR), která je ve vládní koalici zastoupena 16 poslanci, dala v minulosti již několikrát najevo, že se jí privatizace nelíbí a že pro ni hlasovat nebude. Ve vládním táboře navíc panují obavy, že by mohla strhnout i několik socialistických poslanců, kteří ztrátu státní kontroly nad velkými podniky rovněž kritizují.

Začíná proto narůstat napětí a není jisté, že se vládě podaří pro tento program sehnat potřebnou nadpoloviční většinu. Původně se k privatizaci měli poslanci vyjádřit již dnes večer, vzhledem k množství přihlášených k diskusi se ale hlasování odložilo na středu dopoledne.

Odpůrci by mohli při hlasování opustit sál

Řecká média spekulují, že by poslanci DIMAR mohli opustit během hlasování jednací sál, a tím by pro přijetí opatření bylo nutných už jen 142 hlasů.

Řecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů.