Stockholm - Švédští vědci přišli s převratným nápadem. V zemi, kde se klade velký důraz na ekologii a recyklaci, našli způsob jak kromě plastů a papíru vracet zpátky do oběhu i tkaniny ze starého oblečení. Jak na to, už vědí, teď se snaží, aby bylo možné jejich metodu rozšířit do celého světa.
Stop vyhazování starého oblečení, Švédové mají plán!
Na charitu nebo do popelnice. Běžné rozhodování lidí, když se chystají zbavit se starého a už nepotřebného oblečení. Na skládkách a ve spalovnách tak ročně končí statisíce tun látky. Švédští vědci řekli dost a vymysleli postup, jak staré hadry recyklovat.
„Co vlastně děláme? Je to jednoduché - ze staré látky extrahujeme celulózu a zpětně z ní pak děláme nová vlákna. A proč to nikdo nedělal už dřív? No, snad proto, že to zas tak jednoduché není,“ řekl Gunnar Henriksson, profesor z Královského vědeckého institutu.
Celulóza tvoří asi 90 procent veškerých látek podobných bavlně. Vědci ji sice už umí získat třeba ze dřeva, z látky je to ale složitější. Oblečení se musí pečlivě třídit - podle látek i barvy. Pak nastupuje chemie.
Postup má tři fáze:
- Rozmáčení látky v kyselinách
- Vyjmutí celulózy
- Koncentrace
Recyklovat se můžou prakticky všechny materiály od vlny až po hedvábí. Bavlna pořád tvoří až polovinu světové produkce oblečení. Produkce oblečení se za posledních šedesát let víc než ztrojnásobila a jen za poslední desetiletí se vyrábí o 40 procent látek víc. „Každý rok se na světě vyrobí asi 75 milionů tun oblečení. A prakticky všechno jde pak nazmar. My víme, že se všechno může recyklovat, a taky to uděláme,“ podotýká Johan Sundblad, generální ředitel Re:newcell.
Hlavní záměr je, aby se pole, na kterých se dnes po celém světě pěstuje tolik potřebná bavlna, mohla využít pro plodiny k jídlu. Hlavně rozvíjející se země trápí hlad a bavlna k obživě nestačí. O recyklaci oblečení už přitom projevila zájem třeba i švédská společnost H&M.
Henrik Lampa, manažer pro udržitelnost zdrojů H&M
„Světová populace roste a produkce bavlny přestane stačit. Recyklace je proto velmi důležitá, je to jednoduše chytrý nápad.“
Vědcům teď zbývá už jen několik kroků, aby se jejich metoda mohla začít využívat průmyslově. První krok je registrace ochranné známky a druhý doladit proces tak, aby mohl být používaný v takovém objemu, aby se to provozovatelům vyplatilo.
Švédští vědci chtějí recyklovat oblečení (zdroj: ČT24)