Praha - Česká národní banka odmítá plány na zavedení celoevropské daně z finančních transakcí. Důvodem jsou i negativní dopady na finanční sektor zemí EU. Oznámil to viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Proti dani se již dříve vyslovila vláda, pro by naopak byla opoziční ČSSD. O tom, že může část zemí unie daň zavést, rozhodli nedávno ministři financí EU. Eurokomisař pro daňovou politiku Algirdas Šemeta to označil za milník v celosvětové historii daní. Daň bude platit pro obchody s dluhopisy, akciemi a deriváty.
ČNB odmítá daň z finančních transakcí jako protirůstovou
„Zavedení daně má negativní efekt na finanční sektor, ta daň je ekonomicky protirůstová,“ uvedl Hampl. Zároveň upozornil, že podle samotných studií EU může negativně ovlivnit hrubý domácí produkt unie nebo snížit objem některých finančních transakcí o 70 až 90 procent. Navíc proti dani hovoří podle Hampla již i zkušenosti některých zemí, které v minulosti daň zavedly. Například Švédsko daň zavedlo v 80. letech minulého století a většinu transakcí následně investoři převedli do okolních států.
Švédové už tuto daň jednou zavedli - a zase zrušili
Švédsko daň po šesti letech zrušilo. „Zkušenosti ze zemí, které tu daň zavedly a poté zrušily, hovoří o tom, že ta daň z velké části dopadne na koncové klienty. Z našeho pohledu by bylo absurdní představit si, že by fungoval argument, že daň je trestem pro zlé bankéře,“ uvedl Hampl.
Eurozóna
Špatné je podle Hampla i načasování ohledně návrhu. Finanční sektor v Evropě čekají nová regulatorní opatření, která budou vyžadovat navýšení kapitálu institucí i jejich volných peněz. „Je třeba, aby více prostředků zůstávalo v sektoru. A je naprosto nelogické, aby přišly ve stejné době návrhy, které budou ty prostředky odčerpávat. Je to nelogické o to víc, že bude problémem pro mnoho institucí dostát všem novým regulatorním a kapitálovým požadavkům, které se na ně chystají,“ uvedl viceguvernér.
Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB:
„Evropská komise vyčíslila ty potenciální negativní dopady zavedení daně z finančních transakcí na finanční sektor a na hospodářský růst, ztráta hospodářského výkonu v rozmezí půl procenta až 2 procenta HPD v horizontu několika desítek let.“
Miroslav Kalousek
Plán zavést daň v celé unii pro odpor Británie, Česka i dalších zemí ztroskotal. Státy se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele. „Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat,“ vysvětlil postoj český ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel hlasování. „Nejsme v tom zcela osamoceni,“ zdůraznil.
Zapojit se hodlá prozatím jedenáct zemí. Jde o Německo, Francii, Estonsko, Belgii, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Rakousko a Itálii. Další země se mohou připojit k iniciativě později.
Konkrétní podoba návrhu závisí na Evropské komisi
Nyní bude na Evropské komisi, aby vypracovala návrh, jak by daň mohla pro země účastnící se posílené spolupráce konkrétně vypadat. Pak se o tom opět budou bavit ministři financí i Evropský parlament. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly.