Riga - Lotyšsko sebevědomě postupuje k euru. Do spolku zemí platících stejnou měnou by se mělo zařadit v roce 2014 a stalo by se tak jeho 18. členem. Pokud si dá země pozor na banky, které mají vzhledem k maastrichtským kritériím poměrně vysoký podíl vkladů ze zahraničí, nebude jí pravděpodobně bránit už nic v cestě. Země letos počítá s růstem ekonomiky kolem 3,7 procenta. Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok novou měnu dát do oběhu. Průzkumy ovšem ukazují, že většina obyvatel má vážné pochyby.
Lotyšsko se blíží euru, lidé ho ale nechtějí
Odpor proti euru je v Lotyšsku silný. Chce ho jen 8 procent obyvatel. Dalších 42 procent by raději počkalo, 41 procent je pak dokonce zásadně proti. „Jsme proti euru, protože dobrá vláda se své měny nevzdá,“ konstatovala lotyšská demonstrantka.
Lidé se mimo jiné obávají vyšších cen. Vláda si ale stojí za svým. Tvrdí, že ekonomika země už na euru dávno stojí. Firmy v něm obchodují, lidé berou hypotéky, drží úspory. Odpor Lotyšů mladý premiér chápe, ustupovat ovšem nechce. „Musíme lidem lépe vysvětlit, proč je dobré vstoupit do eurozóny. Co nám to přinese ekonomicky i geopoliticky,“ řekl lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.
Pravidla z Maastrichtu budou pravděpodobně splněna
„Zdá se, že Lotyšsko je na cestě ke splnění všech maastrichtských kritérií, i když u dvou kritérií, a sice inflace a úrokových sazeb, panují nejistoty. Jejich referenční hodnoty ještě nebyly stanoveny,“ potvrdil MMF.
Růst ekonomiky 3,7 procenta
MMF výhled růstu lotyšské ekonomiky mírně zlepšil, obává se však dopadů snížení dávek pro chudé. Lotyšsko totiž patří mezi země, kde ve srovnání s průměrem EU ve společnosti převládá podíl lidí s nízkými příjmy.
Měnový fond v roce 2008 spolufinancoval úvěr 7,5 miliardy eur (asi 192,8 miliardy korun), který Lotyšsku poskytl spolu s Evropskou unií. Lotyško patří mezi ty evropské země, které dopady globální finanční krize pocítily nejvíc. Země se už ale zotavila a loni v prosinci už všechny závazky vůči věřitelům vyrovnala.
Vstup do eurozóny jako další odpoutání se od bývalého Sovětského svazu
„Podobně jako Estonsko považuje Lotyšsko euro, eurozónu a celou Evropskou unii obecně za základního garanta své politické a ekonomické nezávislosti. Pro ně je to završení dlouholeté snahy odpoutat se od bývalého Sovětského svazu,“ tvrdí Martin Ehl, redaktor Hospodářských novin.
GALERIE
videogallery_304468
Pokud chce členská země EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických kritérií
- stanovené hodnoty rozpočtového deficitu
- stanovené hodnoty míry zadlužení
- stanovené hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb
- stabilita měny vůči euru
- míra inflace
Než země euro zavede, musí její měna strávit dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je jakási „přípravka“ na euro. V ERM-2 se testuje, zda přechod na novou měnu nebude znamenat pro ekonomiku šok.
Eurozóna má v současné době 17 členů, jako poslední v lednu 2011 do ní vstoupilo Estonsko. Kromě Velké Británie a Dánska, které si vyjednaly trvalou výjimku, by euro měli zavést všichni členové Evropské unie, tedy i Česká republika. Dokdy tak musejí učinit, ale nikde stanoveno není.
Lotyšsko
Na vstup do eurozóny se chystá i Litva, zatím ale nezkrotila inflaci
Z trojice pobaltských zemí se chystá na vstup do eurozóny i Litva, jejíž centrální banka na konci minulého týdne uvedla, že země je schopna podmínky vstupu splnit v roce 2015. Jako problém se teď jeví požadavek snížit inflaci na stanovenou úroveň. Litva se o vstup do eurozóny snažila už před více než šesti lety, její žádost ale byla právě kvůli vysoké inflaci tehdy zamítnuta. „Počítáme s časovým oknem, během kterého lze inflační kritérium splnit,“ řekl bez bližších podrobností guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas.
Hlavní ekonom finančního ústavu Swedbank Nerijus Maciulis
„Loni měli inflaci 3,1 procenta a požadavek byl 2,8 procenta. Ten rozdíl tam letos patrně zůstane, protože se zvyšují minimální mzdy a rostou také ceny elektřiny a pohonných hmot. Pravděpodobnost, že se jim podaří inflační kritérium splnit, aniž by přijali opatření ke stabilizaci cen, je velmi nízká.“
Litva si nedávno prošla podobnými těžkostmi jako Lotyšsko, i když krize tam nebyla tak silná. Bývalá středopravicová vláda byla nucena sáhnout k nepopulárním úsporným opatřením, která nezůstala bez odezvy. Loňské volby přinesly změnu vlády, která je levicovější.