Záhřeb – Mladí Chorvaté utíkají hledat práci do zahraničí. Ročně jich odejde asi 12 tisíc. Nezaměstnanost lidí ve věkové kategorii do 25 let je totiž zhruba třicetiprocentní. Největší odliv mladých mozků ale čekají analytici v druhé polovině roku, kdy Chorvatsko vstoupí do Evropské unie.
Po vstupu do unie zvedneme kotvy, plánují mladí Chorvaté
Více peněz, kariéra a vidina lepší budoucnosti. To jsou nejčastější důvody, proč mladí Chorvaté hromadně míří za hranice státu. Například nezaměstnaný učitel Bruno Jerkušič hledá práci už téměř dva roky. Nechce se mu dále čekat, a proto se snaží najít si práci za hranicemi.
„Práci jsem začal hledat i prostřednictvím Facebooku. Je tam skupina lidí, kteří hromadně vybízejí mladé lidi, aby odešli z Chorvatska. Občas ji navštíví i nějaký zaměstnavatel, tak jsem se k té skupině přidal,“ říká.
Mladí lidé bez práce tvoří asi třetinu všech nezaměstnaných. Chorvatsko je tak třetí evropskou zemí hned po Řecku a Španělsku, která bojuje s nedostatkem pracovních míst pro absolventy. Největší odliv odborníci očekávají po 1. červenci 2013, kdy se Chorvatsko stane členem Evropské unie a jeho obyvatelům se tak otevřou pracovní možnosti v ostatních členských státech. Současní studenti už o odchodu do zahraničí přemýšlí.
Vídeň? Jenom čtyři hodiny autem
„Když si uvědomím, že Vídeň je jenom čtyři hodiny cesty autem, tak proč bych neodjela do zahraničí. Můžu tam mít lepší životní podmínky a zároveň budu blízko domova,“ uvažuje studentka psychologie Mirna Kerestešová. „Fyzioterapie je profese, kterou můžu dělat v podstatě kdekoliv. V Chorvatsku dostanu méně zaplaceno, když odjedu, tak vydělám skoro dvakrát tolik,“ doplňuje ji student fyzioterapie Ervin Horvát.
Mladí Chorvaté plánují odejít do zahraničí (zdroj: ČT24)
A takto přemýšlí čím dál víc mladých. Potvrzují to i pracovní agentury: „V poslední době vzrostl počet zájemců o dvacet až třicet procent. Ptají se nás hlavně na práci v Německu a zaměstnání ve zdravotnictví, hotelnictví, ale taky na technické profese,“ říká zaměstnankyně jedné z nich Vilma Mostahiničová.
Chorvatská ekonomika se loni potýkala s řadou problémů – kromě nezaměstnanosti, která dosáhla osmnácti procent, stát bojuje i se strukturálními problémy a nízkou konkurenceschopností. Letos by nicméně mělo být podle ekonomů lépe a tamní hospodářství by se mohlo přiblížit k dvouprocentnímu růstu.