Brusel – Ministři financí Evropské unie se dnes ve velké většině vyslovili pro návrhy zahrnující omezení odměn bankéřů, ale ponechali řešení některých technických podrobností na pozdější jednání na nižší úrovni. Británie se snaží přesvědčit ostatní členské země Evropské unie o změnách v návrzích na kontroverzní omezení vysokých odměn bankéřů – od příštího roku jejich odměny nebudou moci překročit výši jejich platu. Jde o nejpřísnější omezení platů finančníků na světě. Irský ministr financí Michael Noonan před dnešní schůzkou ministrů financí prohlásil, že je jen málo prostoru pro případné změny.
Británie bojuje za odměny bankéřů – asi marně
„Británie má problémy s otázkou odměn pro bankéře. Můžeme pro ni udělat jen málo, dosáhli jsme nejlepšího možného kompromisu s Evropským parlamentem,“ řekl Noonan, dle kterého je skutečně jen málo prostoru pro změny.
Návrh omezuje bonus výší základního platu pro příští rok. Pokud k tomu svolí akcionáři, mohou být odměny vyšší až dvojnásobně. Omezení má platit pro všechny banky působící v EU a pro odbočky evropských bank mimo unii. Na omezení bonusů trval především EP.
Miroslav Kalousek, ministr financí ČR
„Významným způsobem polemizoval s návrhem anglický kolega. Já mám plné pochopení pro jeho návrhy, protože 90 procent těch, kterých by se to týkalo, pracují v Londýně. Tady ta výrazná nevyváženost dominantního zásahu do jedné země je nesmírně silný argument. Já patřím spolu s německým a švédským kolegou k těm, kteří se domnívají, že tato věc má být diskutována způsobem, který by umožnil kompromis všech 27 států. Nikoli znásilnění jenom jednoho státu. Všichni souhlasí s tím, že by měly být stanoveny nějaké stropy pro bonusy, ale nalézt parametrickou shodu bude otázka pro jednání coreperu (schůzky Výboru stálých zastoupení).“
Pro Británii jde o citlivé téma, protože Londýn je největším finančním centrem v Evropské unii. Omezení odměn odmítla britská vláda i velká část médií s tím, že povede k odchodu bank ze City. Na druhou stranu je Britský ministr financí George Osborne omezen tím, že v Británii, kde musela vláda v roce 2008 desítkami miliard liber zachraňovat místní bankovní sektor, jsou bankéři vnímáni jako hlavní příčina krize a jsou mimořádně nepopulární. Hlasitě podporovat jejich ohromné odměny je tedy politicky riskantní.
Proti vysokým bonusům jsou i Nizozemci, kteří jsou jinak častými spojenci Britů. Ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem před dnešním jednáním připomněl, že Nizozemsko zavádí ještě přísnější opatření pro odměny bankéřů.
Atmosféru ovlivňuje i víkendové referendum ve Švýcarsku, kde voliči jasně odmítli vysoké odměny a platy šéfů firem a manažerů. Pokud schůzka ministrů limity schválí, musí je potvrdit ještě v dubnu plenární zasedání EP.
Nová pravidla se netýkají většiny zaměstnanců bank, jejichž odměny obvykle nepřesahují 30 procent jejich platu. Zaměřují se na nejvyšší vedení bank a na obchodníky s cennými papíry, u kterých by měl nový limit omezit rizikové obchody. V Londýně by se podle předběžných odhadů nová pravidla mohla týkat asi 5 000 lidí.
Podle řady expertů ale finanční sektor na omezování odměn odpoví vypracováním ještě složitějších struktur odměn, které vesměs zachovají jejich původní výši, jako se to stalo po posledním pokusu EU o omezení prémií. V opačném případě by musely mezinárodně působící banky z EU odejít, protože by přestaly být globálně konkurenceschopné.
