Nikósie/Moskva – Kyperský prezident jedná se zákonodárci o jednorázovém zdanění vkladů, kterým eurozóna podmínila pomoc zadlužené zemi. Poslanci budou hlasovat až zítra po 17:00. Prezident chce omezit dopady zdanění na malé střadatele. Parlament hlídá policie, jelikož proti zdanění vkladů demonstruje několik desítek lidí. Obyvatelé ostrova vzali ihned po oznámení plánů eurozóny banky útokem a začali vybírat své úspory. Ruský prezident Vladimir Putin označil tento krok za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Podle ruské agentury ITAR-TASS už svolal kvůli vývoji kyperské finanční krize speciální zasedání svých poradců. Po dnešní telekonferenci Euroskupiny se zdá, že by vklady do 100 tisíc eur měly být ochráněny, peníze z daně však Kypr získat musí.
Banky na Kypru uzavřeny, o zdanění vkladů se rozhodne zítra
„Nepotřebujeme, aby nám někdo pomáhal, nepotřebujeme být ostatním zemím dlužni. Nechceme být zapojeni do této finanční světové války, o kterou tu teď jde. My tuhle válku nechceme. Nechceme tu Německo a nechceme, aby nám pomáhali,“ konstatovala jedna z demonstrujících, kterou plánované opatření šokovalo.
Výměnou za přislíbenou pomoc deseti miliard eur musí Kypr zdanit všechny vklady v bankách. Podle plánu dohodnutého v noci na sobotu bude na vklady nad 100 tisíc eur jednorázově uvalena daň 9,9 procenta a na vklady pod touto hranicí 6,75 procenta. Kyperské banky jsou dnes kvůli státnímu svátku uzavřeny. Kyperská státní televize s odvoláním na zdroje z ministerstva financí navíc uvedla, že banky zřejmě zůstanou zavřeny také v úterý a ve středu, aby se zabránilo hromadným výběrům vkladů.
Dnes se ministři financí eurozóny rozhodli dát Kypru větší volnost při stanovení daně z bankovních vkladů, která je podmínkou finanční pomoci pro zemi. Agentuře Reuters to řekl zdroj z řeckého ministerstva financí obeznámený s výsledky telekonference. Euroskupina se podle zdroje shodla, že vklady střadatelů do 100 000 eur by měly být ochráněny. Kypr však musí z daně získat 5,8 miliardy eur, jak bylo stanoveno.
Člen ECB: Struktura sazeb u zdanění vkladů závisí na kyperské vládě
Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen upozornil, že struktura sazeb u zdanění vkladů závisí na kyperské vládě. Podle zdroje agentury Reuters blízkého jednáním kyperské vlády se diskutuje o možnosti snížit sazbu u vkladů pod 100.000 eur na tři procenta, zatímco u vyšších vkladů by sazba činila 12,5 procenta.
GAZPROM PRÝ NABÍZÍ POMOC VÝMĚNOU ZA PRÁVO TĚŽIT NA KYPRU PLYN
Ruský tisk s odvoláním na zprávy kyperské televize Sigma napsal, že státní monopol Gazprom má v úmyslu pomoci v restrukturalizaci kyperského dluhu výměnou za těžební práva v kyperském pobřežním šelfu. Tento scénář by podle ruských médií umožnil kyperské vládě ustoupit od zdanění bankovních vkladů.
Ruský návrh prý do kanceláře kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise dorazil v neděli večer. Gazprom by podle něj měl získat „podstatnou kontrolu nad plynovými nalezišti na Kypru“. Kyperský prezident ale podle televize Sigma nehodlá návrh studovat, protože dává přednost tomu, aby řešení problému bylo nalezeno v rámci EU.
Kypr je známým daňovým rájem pro ruské firmy a občany. Odhaduje se, že mají v tamních bankách uloženo kolem 20 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun). Některé zdroje ale přicházejí s ještě vyššími odhady. Podle ratingové agentury Moody's měly k 1. září loňského roku ruské firmy na Kypru přibližně 19 miliard dolarů. Dalších asi 12 miliard dolarů by mohla představovat aktiva ruských bank v kyperských institucích.
Ruská verze časopisu Forbes pracuje s celkovým odhadem osm až 35 miliard eur. Pokud by se potvrdilo vyšší číslo, mohli by Rusové přijít za jediný den až o 3,5 miliardy eur (90 miliard korun). „Když jsem to dozvěděl, moje první myšlenka byla – můj bože, vždyť tam mám peníze. Hrozně jsem se vylekal. Proto jsem šel hned do banky, kde mi ale řekli, že žádné nebezpečí nehrozí. Tak nevím,“ konstatoval jeden ruský majitel kyperského konta.
Ruské ministerstvo financí ale na rozdíl od prezidenta Putina označilo zdanění bankovních vkladů za nezbytný krok. Náměstek ministra Sergej Šatalov podle agentury RIA Novosti řekl, že výši zdanění je možné snížit „v závislosti na výši vkladu a osobě vkladatele“, nicméně přijmout takové opatření je nezbytné.
Na Kypru mají uloženy peníze i Češi
Podmínky finanční pomoci Kypru kritizovali domácí i evropští politici. Opatření se totiž dotkne řady zahraničních firem a jednotlivců včetně subjektů z České republiky. Hovoří se třeba o miliardáři Zdeňku Bakalovi. Evropští představitelé tvrdí, že jde o unikátní opatření, jež se nebude opakovat.
„Ze situace na Kypru a této dohody nelze vyvozovat závěry pro ostatní země eurozóny,“ tvrdí zdroj ze španělského ministerstva hospodářství. Španělsko si již od eurozóny pomoc pro svůj bankovní sektor zajistilo loni. „To nejlepší, v co může zbytek světa doufat, je, že kyperský případ je dostatečně unikátní na to, aby nevyvolal paniku v Aténách a Madridu (nebo v Lisabonu, Dublinu a Římě),“ napsal redaktor listu Washington Post Neil Irwin.
Nikos Anastasiadis, kyperský prezident:
"Kypr právě prožívá nejhorší období od roku 1974. Převzali jsme administrativu na pokraji bankrotu. Zcela sdílím špatnou náladu, kterou toto obtížné rozhodnutí způsobilo. Proto nadále bojuji za to, aby bylo rozhodnutí eurozóny v příštích hodinách pozměněno."
„Očesání“ účtů by mělo vynést téměř šest miliard eur
„Proč by si měli brát naše peníze? Nerozumím tomu. Pracujeme a spoříme si na naše vlastní věci a oni teď přijdou a peníze nám vezmou? To není fér,“ řekla obyvatelka Nikósie. Kypr je už pátou zemí, která o finanční pomoc požádala. Vůbec poprvé ale vláda sahá na úspory běžných občanů. „Objem bankovního sektoru na Kypru je tak velký, že musíme vytvořit specifické požadavky, tak jako jsme to udělali i u jiných zemí. V tomto případě považujeme za oprávněné, aby se na nákladech podíleli také vkladatelé,“ konstatoval šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Kyperský prezident Anastasiadis návrh obhajuje. Jde podle něj o bolestné, ale kontrolované řešení krize. V opačném případě by zemi potkal neřízený bankrot. Ještě se ale snaží zmírnit podmínky tak, aby zdanění méně poškodilo malé vklady. „Situace je nepřijatelná. Podvedli nás, když říkali, že žádné uložené peníze zabavovat nebudou,“ podotkl jeden z obyvatel kyperského hlavního města.
Tři politické strany už oznámily, že pro tento návrh ruku nezvednou. Ve sněmovně
čítající 56 poslanců přitom nemá žádná strana jasnou většinu.
Na vzniklou situaci už reagovala Velká Británie
„Odškodníme všechny lidi sloužící v naší armádě, lidi sloužící naší vládě na Kypru, které zasáhne tato bankovní daň,“ řekl televizní stanici BBC britský ministr financí George Osborne. Na Kypru nicméně žije i mnoho britských důchodců, na které jednorázová daň zřejmě dolehne jako na ostatní obyvatele ostrova. Jak upozornil deník The Guardian, i v tamní britské komunitě vznikla kvůli dani panika. Lidé se v sobotu stavěli do front před bankomaty, aby si vybrali peníze.