Praha - O veřejné zakázky nebo podporu by se podle Senátu měly smět ucházet pouze akciové společnosti, které mají dohledatelnou vlastnickou strukturu. Senátní výbory nebyly v otázce, zda přijmout, či nepřijmout vládní návrh na regulaci anonymních akcií, jednotné. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) senátory před přijetím změn varoval s tím, že by poslanci nakonec nemuseli schválit žádnou verzi. Podle protikorupčních organizací by navíc tato úprava dostala český zákon do rozporu s evropskou směrnicí o veřejných zakázkách. O senátních úpravách rozhodne Poslanecká sněmovna. Ta předlohu napoprvé schválila téměř jednomyslnou většinou.
Regulace anonymních akcií: Senát chce veřejné zakázky jen pro transparentní firmy
Vládní návrh předpokládá, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Podle kabinetu to zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci a právě i zadavatelé veřejných zakázek. Pokud společnosti ani jednu z cest nezvolí, jejich cenné papíry na doručitele by se změnily od ledna příštího roku na akcie na jméno.
Kdo se bude chtít dál skrývat, stejně bude mít možnosti
Odborníci se shodují na tom, že přes zahraniční společnosti a daňové ráje se ti, kteří se chtějí schovat, budou ukrývat dál. „Ti, kteří chtějí zůstat v anonymitě, mají spoustu možností. Počínaje komisionářskou správou, přes advokátní správu, kde je dokonce uzákoněna mlčenlivost advokáta, který ty akcie spravuje, až po založení společnosti v cizině. Nemusíme přitom až na Kajmanské ostrovy. Blíž je Německo, tam jsou akcie na majitele stále přípustné, nebo Nizozemí, Kypr, atd.,“ konstatoval Jindřich Kalíšek z advokátní kanceláře AK Becker & Poliakoff.
Vládní návrh senátory rozdělil
Členové výboru pro veřejnou správu chtěli předlohu doplnit tak, aby se o veřejné zakázky a dotace nemohly ucházet firmy s neprůhledným vlastnictvím. Senátní ústavně-právní výbor ale včera podpořil zákon o regulaci anonymních akcií beze změn. Podle předsedy senátního výboru pro veřejnou správu Ivo Bárka (za ČSSD) byly ale změny připravovány a konzultovány s ministerstvem pro místní rozvoj. Schválení zákona beze změn tak, jak to těsnou většinou doporučil senátní ústavně-právní výbor, podpořilo nakonec jen 20 ze 71 senátorů, zatímco pro úpravy nakonec zvedlo ruku 59 senátorů ze 70 přítomných.
Akcie na majitele
Toto rozšíření by bylo podle místopředsedy ústavně-právního výboru Miloše Malého (ČSSD) neúčinné vzhledem k tomu, že do evidence zaknihovaných akcií by mohly nahlížet jen orgány činné v trestním řízení. Lepší by bylo stanovit jiným předpisem, že uchazeč o zakázku musí doložit svou vlastnickou strukturu.
Podle předsedy senátorů ODS Jaroslava Kubery jde o populismus
„Ti, kteří to prolobbovávali, nyní tvrdí, že je to pitomost,“ uvedl a poukázal na názor expertů z protikorupčního seskupení Rekonstrukce státu. Podle nich by úprava byla v rozporu s evropskou směrnicí o veřejných zakázkách, která taxativně stanoví kvalifikační předpoklady pro účast v tendrech a nepovoluje jejich rozšíření. Neřeší ani problém, že by se o zakázku mohly ucházet zahraniční firmy, které nemusejí mít zaknihované akcie vlastníků.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS):
„Pokud je v pořádku zákon o veřejných zakázkách tak je jedno, kdo tu firmu vlastní, je to stejné, jako když si kupujete auto, boty nebo kabelku, ve většině případů netušíte, kdo vlastní tu firmu.“
Také Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že seznam akcionářů vedený akciovou společností se dá snadno přepsat a skrytým vlastníkům bude stačit převést akcie na jméno „někde v Lucembursku nebo na Kypru“.
Proti senátorské snaze o doplnění zákona se postavil i Nadační fond proti korupci. Označil jej v tiskové zprávě za „diskriminační“. Senátorská verze by totiž umožnila ucházet se o veřejné zakázky pouze společnostem, které mají své akcie zaknihované, nikoli ostatním typům akciových společností. Senát by tím omezil soutěž a tlak na snížení cen veřejných zakázek, uvedl fond.
Podle studie z Centra aplikované ekonomie vydělávají firmy s nejasným majitelem až o 71 procent víc. „Když vezmeme dvě podobné firmy, které vyhrály veřejnou zakázku, tak ta, která má listinné akcie na majitele, je výrazně ziskovější než ta, která je vlastněna standardním způsobem,“ upozornil ekonom Petr Janský.
V Česku v tuto chvíli existuje zhruba 25 tisíc akciových společností. Téměř u jedenácti tisíc z nich je jasné, komu akcie patří. Naopak zhruba u čtrnácti tisíc firem jsou majitelé skryti za anonymními akciemi. Některé z nich dostávají i stovky milionů z veřejných peněz - majitel přitom není známý.
GALERIE
videogallery_319350
Kauzy spojené s firmami se skrytými majiteli
IZIP
Firmy s anonymními akciemi stály také v pozadí projektu elektronických zdravotních knížek, do kterého VZP během deseti let poslala 1,8 miliardy korun. Podle médií ovšem audit ve společnosti IZIP ukázal, že je firma jen prázdná schránka, přes kterou tečou peníze do dalších firem, konkrétně MD Access a Uniqsol. V nich jsou prý stejní lidé jako ve firmě IZIP. Server Aktuálně.cz uvedl, že minimálně v letech 2009 a 2010 vlastnil firmu MD Access europoslanec ODS Miroslav Ouzký – ten tvrdí, že už akcie prodal, jeho slova ale nelze ověřit, protože má společnost akcie na majitele.
Opencard
Tak trochu výjimkou je pak firma Haguess, která stojí za pražskou čipovou kartou opencard. Také ta měla původně anonymní akcie a v médiích se spekulovalo, že za firmou stojí blízký přítel primátora Béma Roman Janoušek. Na nátlak pak ale firma změnila formu a své vlastníky zveřejnila – jde o podnikatele Jaroslava Turka s manželkou. Na projektu Opencard ovšem vydělávaly desítky milionů korun i další firmy – jejich vlastníky ovšem dohledat nelze právě kvůli anonymním akciím. Podle serveru Aktuálně.cz jde třeba o firmu Grand Princ, která má prý blízko právě k Janouškovi – ta prý v rámci Opencard získala zakázky za 11,5 milionu. Janoušek je také v tisku často spojován s firmou Navatyp, která získávala stomilionové zakázky v Praze. Také akcie těchto firem byly anonymní.
Solární byznys
Také za pěti z dvaceti nejvýkonnějších solárních elektráren v Česku stojí společnosti s akciemi na majitele. Podle odhadů ministerstva životního prostředí bude fotovoltaický boom a hlavně jeho špatná právní úprava a špatné nastavení cen elektřiny stát Česko až jeden bilion korun. „Tady jde o desítky, stovky miliard, které z našich kapes, ať už jako spotřebitelů nebo daňových poplatníků mají skončit na účtech vybrané skupinky solárních baronů. Je to nesmírně agresivní skupina, která nehledí napravo ani nalevo,“ prohlásil premiér Petr Nečas v neděli v Otázkách Václava Moravce.
EDS Holding
V Ústeckém kraji byla jednou z nejúspěšnějších příjemců státních peněz firma s anonymními akciemi EDS Holding - dostávala miliardové zakázky od Ředitelství silnic a dálnic nebo Povodí Labe.