Nikósie/Brusel - Kypr se dnes večer zřejmě se zástupci věřitelské „trojky“ dohodl na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100 tisíc eur (2,57 milionu Kč) u kyperských bank. Agentuře Reuters to potvrdil nejmenovaný kyperský vládní činitel. Vklady nad 100 000 eur u největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být podle dohody zdaněny 20 procenty, více než stotisícové vklady u ostatních bank budou podrobeny dani čtyři procenta. Oficiálně ale dohoda potvrzena nebyla.
Kypr se prý dohodl na zdanění vkladů nad sto tisíc eur
Středomořské zemi se tak otevírá cesta k získání finanční pomoci od Evropské unie a k záchraně před bankrotem. Zdanění vkladů v tamních bankách je totiž podmínkou zahraniční pomoci pro ostrov těžce zasažený dluhovou krizí. Na řešení situace zbývá čas už jen do pondělka. Již nyní ale obyvatelé Kypru značně pociťují její tíhu.
Podle nejmenovaného činitele nebude součástí komplexního plánu znárodnění kyperských penzijních fondů, proti němuž se postavilo zejména Německo. Kypr má získat 5,8 miliardy eur (149 miliard Kč), aby mohl dostat od věřitelů záchranný úvěr v sumě deseti miliard eur. Dohodu ještě bude muset schválit parlament. První body záchranného plánu pro ostrovní ekonomiku schválil v pátek pozdě večer. Poslanci na mimořádné schůzi schválili zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, zřízení fondu solidarity a restrukturalizaci bank.
Kyperští poslanci tento týden odmítli původní návrh eurozóny, podle něhož se měly všechny vklady v zemi pod 100 000 eur zdanit 6,75 procenta a vklady nad touto hranicí deseti procenty. Takzvaný sestřih peněz na bankovních účtech měl vynést 5,8 miliardy eur, a doplnit tak zhruba desetimiliardovou mezinárodní pomoc. Kypru se po zamítnutí návrhu nepodařilo získat podporu v Rusku, jehož občané mají na ostrově donedávna považovaném za daňový ráj uložené značné prostředky, a vrátil se tak k vyjednávání s ostatními členy eurozóny.
GALERIE
videogallery_320270
Euroskupina se bude situací na Kypru a jeho žádostí o finanční pomoc zabývat v neděli. Poté by měl opět zasednout kyperský parlament a posoudit novou dohodu. Pokud ji nepřijme, anebo pokud se dohoda na něčem zadrhne, přijde ostrov v pondělí o klíčovou nouzovou pomoc Evropské centrální banky. Kyperské banky by se tak ocitly bez hotovosti, což by pro zemi mělo nedozírné následky. Již nyní ale Kyprem zmítají obavy. Celý týden jsou zavřené banky, lidé stojí dlouhé fronty před bankomaty, z nichž si ale jednorázově mohou vybrat jen 260 eur. Místní média informují, že kvůli nedostatku hotovosti se budou muset uzavřít benzinové čerpací stanice. Krize dopadá i na supermarkety, kterým docházejí zásoby.
Hlavní události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr
- 25. června 2012 - Kyperská vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc.
- 18. listopadu 2012 - Zástupci mezinárodních věřitelů uzavřeli dohodou jednání s kyperskou centrální bankou o podmínkách pomoci pro tamní bankovní sektor. Po shodě na širších reformách finančního sektoru se inspektoři „trojky“ dohodli i na podmínkách rekapitalizace bank. Neshody zůstaly v otázce privatizace státního majetku a požadavku věřitelů na snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru.
- 30. listopadu 2012 - Kypr uzavřel s eurozónou a MMF předběžnou dohodu o mezinárodní finanční pomoci, podle níž bude moci využít na podporu svých bank až deset miliard eur. Celková pomoc Kypru ale může podle analytiků vystoupit až na 17,5 miliardy eur.
- Podle předběžného návrhu dohody by úvěrový program vyžadoval od Kypru dosáhnout v primární rozpočtové bilanci bez započítání dluhové služby výrazného přebytku. Ten by měl v roce 2016 činit čtyři procenta HDP a poté by se měl na této úrovni udržet. Další podmínkou je snižování platů ve veřejném sektoru - odměny by se měly postupně snížit o 6,5 až 12,5 procenta.
- 24. února 2013 - Ve druhém kole prezidentských voleb na Kypru vyhrál konzervativní politik Nikos Anastasiadis, který zopakoval slib voličům, rozladěným pokračující ekonomickou krizí a patnáctiprocentní nezaměstnaností, že bude usilovat o rychlou dohodu s EU a MMF.
- 16. března 2013 - Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr však má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč) jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 000 eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta u vkladů nižších. Zvýšit by se měla také firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšířit privatizace. Bezprecedentní dohoda o zdanění vkladů vyvolala rozhořčení nejen u obyvatel Kypru.
- 19. března 2013 - Kyperský parlament odmítl jednorázové zdanění vkladů u tamních bank, jež je podmínkou finanční pomoci od eurozóny. Kyperská vláda přitom parlamentu předložila upravený návrh, podle něhož vklady do 20 000 eur (zhruba půl milionu Kč) mají být od daně osvobozeny. Bez pomoci eurozóny hrozí ostrovu státní bankrot.
- 20. března 2013 - Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po setkání s prezidentem Nikosem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank. Pozornost také upoutala zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).
- 21. března 2013 - Kyperská vláda předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Vláda také navrhla restrukturalizaci druhé největší kyperské banky Laiki, která je vysoce zadlužená.
- 22. března 2013 - Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu - zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.
- 23. března 2013 - Kypr se podle kyperského vládního činitele dohodl se zástupci věřitelské „trojky“ na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100 000 eur. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být zdaněny 20 procenty, u ostatních bank čtyřmi procenty.
Vůdce kyperské pravoslavné církve, arcibiskup Chrysostomos, vyzval k vystoupení své země z eurozóny. „Kypr je povinen podepsat to, co požadují věřitelé. Nyní je ale třeba přemýšlet, jak se co nejrychleji zbavit těch evropských ubožáků,“ řekl pro rozhlasovou stanici Alpha 989.