Praha/Nikósie/Brusel – Kyperský prezident Nikos Anastasiades se v Bruselu pokouší dojednat podobu záchranného plánu. Ten má zemi vyvést z finanční krize a uchránit před kolapsem státních financí. Rozhovory s nejvyššími představiteli EU a MMF se ale protahují, Anastasiades prý dokonce pohrozil svou rezignací. Klíčová schůzka ministrů financí eurozóny, na které se měly debatovat podmínky desetimiliardové půjčky pro Kypr, se nakonec přesunula na zítra. Informovala o tom kyperská televize RIK SAT, podle níž se ministři sejdou v sedm hodin ráno.
Kypr je na kolenou, ale nejde jen o něj, ale o celou eurozónu
Nejdříve se kyperský prezident sešel s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem, šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem a ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou. Jednání se účastnil i prezident ECB Mario Draghi a šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
Tato schůzka, jejíž závěry nejsou dosud známy, se neočekávaně protáhla a ministři financí zemí eurozóny (tzv. Euroskupina) se k jednání měli sejít s více než čtyřhodinovým zpožděním. Nakonec ale byla schůze Euroskupiny odložena na zítřejší ráno. Kyperští zástupci místo toho znovu zasedli ke stolu s Van Rompuyem a Barrosem.
Výsledek debaty Euroskupiny je přitom pro Kypr zcela klíčový, mají se na ní dohodnout, jaké podmínky musí ostrovní země splnit, aby pro své banky získala půjčku deseti miliard eur. Začátek schůzky ministrů financí mohl znamenat pokrok v předchozím jednání, ministři totiž měli vypracovat podrobnosti rámcové dohody.
Podle listu Financial Times se jednání zadrhla na osudu Bank of Cyprus, která je největší bankou na ostrově. MMF údajně naléhal na její uzavření, zatímco kyperští představitelé a Evropská komise chtěli její zachování, byť v omezené struktuře. Podle kyperských médií kyperský prezident údajně hrozil rezignací.
Nejde jen o Kypr, ale o stabilitu celé eurozóny
Naději, že zástupci sedmnácti zemí platících eurem dnes dosáhnou výsledku, vyjádřil před
jednáním německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Současně ale dal najevo jistý pesimismus. „Od minulého týdne jsme se daleko nedostali. Čísla se nezměnila. A když, tak k horšímu,“ řekl Schäuble. Ministr financí předsednické země Irska Michael Noonan očekává dlouhé vyjednávání. „Doufáme, že dnes dosáhneme dohody, ale bude to dlouhá noc. Je potřeba dát dohromady mnoho podrobností. Nebude to snadné,“ dodal.
Kypr
Zpoždění a nejistota kolem začátku jednání ministrů 17 zemí eurozóny odpovídají průtahům a složitosti vyjednávání celý minulý týden. Prezident, jenž s sebou přivezl experty kyperské centrální banky a ministerstva financí v čele se šéfem rezortu Michalisem Sarrisem, má dnes podle mluvčího vlády před sebou „velmi obtížný úkol“.
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici naznačil, že EU nebude při jednání s kyperskými představiteli naladěna příliš vstřícně a bude od Nikósie požadovat bolestné kroky. „Všem těm, kdo tvrdí, že rdousíme celý národ, říkám … Kypr je kasinová ekonomika, která stojí na pokraji bankrotu,“ řekl ministr v televizi Canal Plus. V nynější krizi nejde jen o Kypr, ale o stabilitu celé eurozóny, upozornil lucemburský ministr Luc Frieden.
Tůma v OVM: Kypr posílá do kolen „smrtící koktejl“ problémů
Zdeněk Tůma je přesvědčen, že současná kyperská bankovní krize je výjimečná v tom, že v sobě kombinuje ty negativní aspekty, které Evropa zažila u jiných zemí v minulosti. „Je zde problém à la Irsko, tedy velký bankovní sektor, který zdaleka přesahuje velikost kyperské ekonomiky, ale zároveň také velké zadlužení srovnatelné třeba s Portugalskem nebo Řeckem,“ konstatoval v Otázkách Václava Moravce bývalý guvernér ČNB. „To je ten smrtící koktejl, který pokládá Kypr do kolen,“ dodal.
GALERIE
videogallery_320410
Kyperská vláda je tak nyní v situaci, kdy při financování dluhu nemá z čeho brát. To je ještě více zkomplikováno tím, že nemá k dispozici dostatek zahraničních věřitelů, jako tomu bylo v případě Řecka. „Ten finanční systém nestojí na zahraničních úvěrech, ale na vkladatelích,“ upozornil Tůma. Tamní bankovní sektor, který v roce 2011 dokonce osminásobně převyšoval rozměr ostrovní ekonomiky, se podle Tůmy určitě smrští až na polovinu. „Je zřejmé, že zahraniční investoři budou odcházet,“ tvrdí.
Šancí pro Kypr podle Tůmy je, že si podrží pověst jako místa s přátelským prostředím pro spravování holdingových struktur. Mezi tím, že má Kypr pověst daňového ráje, a nabobtnáním jeho bankovního sektoru nicméně šéf auditorské společnosti KPMG jednoznačnou souvislost nevidí.
Kypr by měl z vlastních zdrojů shromáždit 5,8 miliardy dolarů, což je ze strany věřitelů podmínka pro následnou desetimiliardovou půjčku. Podle Tůmy jsou razantní požadavky mezinárodních institucí naprosto realistické. „Jestliže si vezmete variantu, že by Mezinárodní měnový fond a Evropská unie půjčily Kypru celých 18 miliard eur, které jsou zřejmě potřeba, tak by se jeho zadlužení dostalo na naprosto neúnosnou úroveň. Bude to pak podobné Řecku, kde se ukázalo, že jeho dluh není udržitelný,“ myslí si ekonom.
Nikos Anastasiadis
Anastasiades ještě před odletem z Nikósie v pozdních nočních hodinách ukončil mnohahodinové jednání s představiteli hlavních kyperských politických stran, jehož obsahem měly být detaily budoucího postupu. Podle mluvčího kyperské vlády se do nočních rozhovorů zapojili i zástupci zahraničních věřitelů. „Situace je velmi obtížná a času je málo,“ komentoval jednání mluvčí Christos Stylianides. Lídři stran se v noci na konečném řešení nedohodli a podle ranního prohlášení vlády se jednání nacházejí „ve velmi delikátní fázi“.
Zřejmě nejspornější částí nového záchranného plánu je jednorázové dvacetiprocentní zdanění vkladů nad 100 tisíc eur uložených v největší kyperské bance Bank of Cyprus. Tůma ovšem považuje takový způsob vygenerování velkého množství prostředků za „nejméně špatný“. Přesto je to podle něj „čistě politické rozhodnutí“. „Jestliže více zdaníte a poškodíte zahraniční vkladatele, zvyšujete pravděpodobnost, že půjdou někam jinam. To byl zřejmě důvod, proč sami Kypřané navrhovali, aby byli zdaněni i domácí, aby ta diskriminace nebyla natolik zjevná,“ tvrdí.
GALERIE
Protesty na Kypru zdroj: ISIFA
Dvě velké banky omezily výběry na 100 eur denně
Protesty občanů mezitím lehce zeslábly. Lidé přesto mají pořád strach, především ze ztráty zaměstnání. Krize totiž vážně zasáhla kyperské živnostníky. „Došlo to tak daleko, že my - vlastníci podniků - musíme propouštět zaměstnance. Sami přitom pracujeme 24 hodin denně, abychom naše obchody udrželi při životě,“ tvrdí například podnikatel Anthy.
Za budoucnost země se dnes také přišli mnozí Kypřané pomodlit do kostelů v Nikósii. Modlitby ale zatím zřejmě úlevu nepřinesou. Odpoledne agentura Reuters s odkazem na kyperského vládního představitele informovala, že dvě nejtvětší banky na ostrově omezily výběr peněz z bankomatů pouze na 100 eur denně, což je asi 2 600 korun.
Kypřané se snaží vybrat úspory
První body komplexního plánu pro ostrovní ekonomiku byly schváleny v pátek pozdě večer. Poslanci na mimořádné schůzi schválili zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, zřízení fondu solidarity a restrukturalizaci bank.
Všechny tyto kroky budou měl šesti hodin večer posuzovat ministři financí eurozóny. Kvůli průtahům při jednání s vrcholnými představiteli EU a MMF se tato schůzka přesunula na 22:00. Poté by měl opět zasednout kyperský parlament a posoudit novou dohodu. Pokud ji nepřijme, anebo pokud se dohoda na něčem zadrhne, přijde ostrov v pondělí o klíčovou nouzovou pomoc Evropské centrální banky.
Ilustrační foto
Kyperské banky by se tak ocitly bez hotovosti, což by pro zemi mělo nedozírné následky. Celý týden jsou zavřené banky, lidé stojí dlouhé fronty před bankomaty, z nichž si ale jednorázově mohou vybrat jen 260 eur. Místní média informují, že kvůli nedostatku hotovosti se budou muset uzavřít benzinové čerpací stanice. Krize dopadá i na supermarkety, kterým docházejí zásoby.
Podle kyperské tiskové agentury CNA prezident Anastasiadis nařídil zmrazit jednání s Řeckem o převedení řeckých poboček kyperských bank na řecký ústav Piraeus Bank. Otázka převodu řeckých poboček je součástí celého plánu a podle pozorovatelů ji chce Kypr využít jako vyjednávací páku. Pokud by kyperské pobočky v Řecku zůstaly v rukou bank na Kypru, mohl by se jejich případný kolaps přenést do Řecka.