Nikósie – Kyperské banky po 12 dnech znovu otevírají. Návrat k normálnímu životu to ale zdaleka znamenat nebude. Na výběr peněz z bankovních účtů se budou dál vztahovat striktní omezení, která mají zabránit nekontrolovanému odlivu kapitálu z ostrova. Jak dlouho může stát pohyb peněz regulovat? Příklad Islandu ukazuje, že některá omezení mohou platit i několik let.
Kypr nechce pustit peníze z bank. Budou restrikce trvat roky?
Od dneška budou moci lidé ze svých kont u kyperských bank vybírat 300 eur, tedy asi 7 800 korun denně. Oproti dosavadním restrikcím je to zhruba trojnásobek. K normálu, kdy lidé mohou nakládat se svými penězi bez omezení, to ovšem má daleko. Podle ekonomů je ale podobné opatření na místě. Pokud by lidé začali peníze z bank nekontrolovaně vybírat, mohlo by to kyperskému bankovnímu sektoru zasadit smrtící ránu a vést k jeho naprostému rozvratu.
Proč je to nebezpečné
V dnešní době, kdy lidé spravují svoje účty přes internet, mohou úspory přelít z jedné banky do jiné v řádu minut. Žádná banka na světě ale nemá z logiky fungování bankovního byznysu dostatek peněz na to, aby mohla okamžitě vyplatit všechny klienty, kteří u ní mají uložené své úspory. Peníze získané od klientů totiž banky dál půjčují – jiným klientům z řad domácností i jednotlivců. A od těch nemohou dostat peníze zpět v řádu minut. Jen stěží může banka žádat klienta, aby jí ještě dnes zaplatil hypotéku, kterou měl původně splácet 20 let.
Krátkodobý nedostatek peněz může banka vykrýt například tím, že si půjčí od centrální banky prostřednictvím takzvané Emergency Liquidity Assistance, tedy jakési pohotovostní úvěrové linky kontrolované v případě eurozóny Evropskou centrální bankou. Do konce ledna, tedy ještě před eskalací kyperské bankovní krize, si tímto způsobem tamní banky půjčily přes 9 miliard eur, což odpovídá zhruba čtvrtině ročního rozpočtu České republiky. Podle úterních informací německého deníku Die Welt, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací, si pak kyperská centrální banka řekla ECB o další 3 miliardy eur na pohotovostní úvěry.
Jenže Evropská centrální banka již před časem naznačila, že by mohla v případě prohlubování krize úvěrovou linku směřující do kyperských bank zavřít. „ECB nemá zájem částku poskytnutou Kypru výrazným způsobem zvyšovat. Kyperské banky totiž nemají dobrou zástavu za tyto úvěry,“ uvedl bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Aby pohotovostní linka z Bruselu úplně nevyschla, musí být kyperská vláda opatrná a dělat všechno proto, aby se krize dál nevyhrocovala a peníze z bank masivně nemizely.
Kapitál může zůstat na uzdě měsíce i roky
Vklady nad 100 tisíc eur zůstanou i po čtvrtečním otevření bank zmrazeny a majitelé účtů se k nim nedostanou. To má jednak zabránit odlivu kapitálu ze země a také zajistit výběr mimořádné daně, které mají být podle pondělní dohody s EU a MMF uvaleny na vklady v kyperských bankách. O tom, kolik daně z vkladů ukousnou, se zatím spekuluje, mohlo by však jít až o 80 procent.
Kyperský ministr financí Michael Sarris tvrdí, že peníze by v bankách neměly být zmrazeny víc než několik týdnů. Ekonomové jsou k tomu ale skeptičtí. „Ta doba, která je nyní uváděna, je krátká a může být dále prodlužována, protože kyperská vláda zatím sama neví, kolik peněz bude potřebovat na rekapitalizaci bank. A bude trvat, než se to všechno spočítá,“ soudí například hlavní analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Co Kypr dostane a co bude muset obětovat?
V předvečer znovuotevření bank navíc kyperská centrální banka oznámila novou sérii omezení. Převést do zahraničí budou moci Kypřané maximálně 5 000 eur měsíčně (zhruba 129 000 korun), stejné omezení se bude vztahovat i na platby kartou vydanou kyperskou bankou v zahraničí. Na cestu do ciziny si budou moci Kypřané vzít nejvýše 1 000 eur v hotovosti. Dovozci nebudou smět převádět peníze do zahraničí, pokud neprokážou, že platí za importované zboží. A převody částek nad 200 000 eur bude schvalovat speciální kontrolní komise.
Opatření zabraňující odlivu kapitálu by měla být dočasná, to ovšem neznamená, že budou krátkodobá. Když se například snažily odlivu peněz zabránit v 80. a 90. letech některé asijské a latinskoamerické ekonomiky, protáhla se omezení pohybu peněz na šest měsíců až dva roky.
Island, ke kterému bývá Kypr často přirovnáván, se neobejde bez omezení uvalených na pohyb kapitálu ani 5 let po kolapsu svého bankovního systému. Nákup cizí měny islandským firmám tak stále schvaluje centrální banka a zároveň limituje i množství cizích měn, jež si mohou vyměnit Islanďané, kteří cestují do zahraničí například na dovolenou. Nápadně to připomíná omezený přístup k zahraničním měnám, jaký v minulosti měli obyvatelé socialitických zemí včetně Česka.
Kypr nechce pustit peníze z bank. Budou restrikce trvat roky? (zdroj: ČT24)
„S kontrolou kapitálu na Kypru to může dopadnout jako na Islandu. Může se protáhnout na mnoho let,“ prohlásil v rozhovoru pro americký zpravodajský web Bloomberg francouzský ekonom Nicolas Véron. S delším trváním restrikcí, než jaké připouští kyperská vláda, počítají i čeští ekonomové. Avšak o tom, že by mohlo jít o roky spíše pochybují. „Můj tip je, že by to víc než několik měsíců být nemělo. Nemyslím si, že by kapitálová omezení mohla v zemi, která je členem EU trvat tak dlouhou dobu jako na Islandu,“ míní Brychta. S tím souhlasí také Niedermayer. „Mohlo by to odporovat myšlence jednotného evropského trhu, který zaručuje volný pohyb kapitálu,“ vysvětlil.
Z Řecka na Kypr a zpátky
Omezování nakládání s penězi má zničující účinky na ekonomiku – komplikuje totiž firmám, které mají své účty v kyperských bankách, podnikání. Zhoršení ekonomické situace přitom čeká nejen Kypr - může dolehnout také na Řecko a zkomplikovat mu cestu z recese. Na Kypru totiž sídlí skoro 2 tisíce řeckých firem. Více než desetidenní uzavření kyperských bank už podle řecké obchodní konfederace znemožnilo řadě z nich včas zaplatit daně.
Na přelévání nákazy z jedné země do druhé doplatil i sám Kypr. Tamní bankovní sektor nakoupil řecké státní dluhopisy za miliardy eur, ale ty jsou poté, co Řecko v březnu 2012 restrukturalizovalo svůj dluh a tedy de facto zbankrotovalo, prakticky bezcenné. Zhruba tři čtvrtiny veškerých investic kyperských bank tím přišly nazmar, což je přivedlo na pokraj kolapsu.
Kyperský bankovní sektor v číslech
- Kyperské banky spravují vklady v celkové hodnotě 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100 tisíc eur.
- Celkové vklady v kyperských bankách převyšují minimálně 5krát roční HDP ostrova.
- Ruské firmy a ruští občané mají podle odhadu ratingové agentury Moody’s v kyperských bankách uloženo přes 24 miliard eur.
- V důsledku odpisu řeckého dluhu přišly kyperské banky zhruba o 75 procent svých investic.
- Kyperská ekonomika tvoří jen zhruba 0,2 procenta HDP eurozóny. Případný kolaps bank by tedy na hospodářství eurozóny zřejmě neměl podstatný vliv.