Berlín - Bohatí se mají podílet na financování záchrany eurozóny větší měrou, vyzývají evropští ekonomové citovaní dnešním vydáním německého magazínu Der Spiegel. Nedávno totiž debatu o tom, kdo má platit dluhy v eurozóně, rozvířila studie Evropské centrální banky (ECB). Podle ní domácnosti v Německu, hlavním ručiteli za pomoc zadluženým zemím, jsou v průměru mnohonásobně chudší než ve státech krizí postižené jižní Evropy.
Bohatí by měli na záchranu eurozóny přispívat více
Významnější podíl bohatých na řešení ekonomických problémů v zemích jako Kypr nebo Řecko žádá například německý ekonom Peter Bofinger: „Bohatí by tam museli například během deseti let odevzdat část svého majetku.“ Zároveň dává za vzor přístup Němců po druhé světové válce, kteří v rámci takzvaného vyrovnání dluhů uvalili vyšší odvody na majetnější obyvatele, a to po dobu 30 let.
Ekonomové: Na příkladu Kypru jsme mohli vidět dopad na drobné střadatele
Obdobný postup je podle Bofingera vhodnější, než aby náklady za záchranu státu nesli drobní střadatelé, jako se to stalo naposledy na Kypru. „Vynalézaví boháči z jižní Evropy vždycky dostanou své peníze do bank na severu Evropy a zabrání tak přístupu k nim,“ vysvětlil.
Stejně se pak vyjadřuje i bruselský ekonom Guntram Wolff. „Bez zvýšení výdajů a zavedení nových daní se většině krizí postižených zemí obrat nepodaří,“ říká.
Eurozóna v plamenech
Bruselský ekonom Guntram Wolff
„Záchrana eura by byla dovedena do absurdna, kdyby nakonec srovnatelně chudší průměrná německá domácnost měla chránit řecké superboháče před vyššími daněmi.“
A větší zapojení movitých obyvatel do hospodářské obnovy Řecka by uvítali i tamní ekonomové jako Lois Labrianidis z univerzity v Soluni. „Velký problém je ale neplacení daní a ukrývání peněz do zahraničí. A tím nemyslím majitele trafik, kteří nedávají účtenky za krabičku cigaret,“ uvedl. Labrianidis však postrádá politickou vůli a některá opatření jako vytvoření registru majetku. „Nevidím žádnou politickou vůli po honu na peníze,“ dodal.
Při vyjádření bohatství podle vlastněných nemovitostí jsou na tom Němci bídně
ECB uvedla, že průměrná německá domácnost disponuje majetkem 195 000 eur (pět milionů korun), což je o téměř 100 000 eur méně než španělská a více než třikrát méně než kyperská. Tento rozdíl je ještě markantnější při porovnání mediánu (prostřední hodnoty) majetku domácností. V Německu činí 51 400 eur (1,3 milionu korun), a skončilo tak na posledním místě v celém sedmnáctičlenném měnovém bloku. Důvodem je podle ECB skutečnost, že Němci na rozdíl od ostatních Evropanů vlastní málo nemovitostí a většinou bydlí v nájmu.